Facebook
Instagram
Jak slavili Vánoce naši předci ve středověku? Svátky se nesly, stejně jako teď, ve znamení hojnosti a štědrosti. Nechyběly ani dárky, či předchůdce vánočky. Na kapra, který je dnes symbolem Vánoc, byste ale nenarazili. Dodržovaly se různé rituály a dopřávalo se také zvířatům.
Než nad Evropou převzalo vládu křesťanství, nesly se svátky ve znamení oslav zimního slunovratu. Ten v pohanech vyvolával nadšení i obavy. Proto se bohům přinášely různé oběti. S tím bylo spojené i koledování s přáním hojnosti, během něhož lidé nesli figurku dítěte symbolizující nově zrozeného boha Dažboga.
Historie Vánoc v českých zemích
První svědectví o oslavách Vánoc přinesl ve čtrnáctém století benediktínský mnich Jan z Holešova. Ve svém traktátu se zmiňuje o tom, že lidé pekli vánočku, drželi půst, obdarovali se i chodili na koledu. Jiní se raději opíjeli, hráli v kostky a obětovali svým bůžkům. Vánoční čas tak spojoval duchovní i hmotný prvek.
Postupem času se na vánočním stole začaly objevovat oplatky pomazané medem, které se rovněž jedly se šípky, bylinkami a česnekem. Tradiční se stala i houbová polévka či kroupový černý kuba. Kromě toho byly k mání různé druhy kaší a sušené ovoce. Každý sedlák chtěl ukázat, že má všeho dostatek. Nešetřilo se ani na domácích zvířatech. I jim byla dopřána větší porce krmiva.
Vánoční rituály
Spousta tehdejších rituálů pocházela, jak jinak, od pohanů. Měly zaručit ochranu rodiny, majetku, či úrody. Často se také na podlahu dávala sláma, aby připomínala narození Ježíška v chlévě. Obydlí se zdobila větvičkami jehličnanů a jmelím. Ty měly chránit před zlými duchy a nemocemi. Vánoční stromečky se ale tehdy ještě nestrojily.
Pro vladaře se Vánoce nesly ve znamení povinností. Právě na toto období se plánovaly korunovace, slavnosti a svatby. Výjimkou nebyly ani říšské sněmy. Česká knížata je však neměla moc v oblibě. Ideální svátky pro ně představoval lov v lesích a následné hodování.
Vánoce bez masa? Jak kdy
Jak bylo uvedeno výše, na Vánoce se jedla hlavně bezmasá jídla. Některé domácnosti si ale nedokázaly představit Štědrý den bez pořádné zabíjačky. Obecně se také věřilo, že kdyby na večeři nebylo dobře propečené selátko, mohl by příští rok uhynout veškerý dobytek. Ryby byly, naopak, považovány za postní jídlo.
Zejména na Moravě také nesměl dojít alkohol. Zlatavý mok byl nedílnou součástí hostiny. Někteří ho pili jen proto, aby spláchli tučné jídlo. Občas ale teklo pivo proudem a jeden korbel střídal druhý. A právě na to rovněž upozorňoval Jan z Holešova. Narození Ježíše Krista bylo často oslavováno opilstvím a obžerstvím. Jak se ale říká - jiný kraj, jiný mrav.
Zdroje informací:
Hrady.cz: Vánoční středověké menu: devatero jídel, vepřové místo ryby, a pití piva ve velkém
Ct24.ceskatelevize.cz: Středověké Vánoce byly bez stromečku, nechyběl ale plný stůl a rituály. Lidé si dávali i dárky
