Tajemství Darvazy, děsivé brány do pekla: Vznikla před 50 lety vinou sovětských vědců

Soudruzi ze Sovětského svazu zde chtěli nejprve těžit zemní plyn. Pak se ale stala menší nehoda a pár „chytrých” hlav nenapadlo nic jiného než všechno zapálit. A jak se říká v pohádkách „a je tomu tak dodnes”, pekelná díra také stále hoří a hoří.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhadné nebeské trumpety byly slyšet i na Plzeňsku. Oznamují konec světa?

Darvaza hoří dlouhých padesát let

V roce 1971 prováděli uprostřed pouště Karakum, nedaleko oázy Darvaza, sovětští inženýři průzkum ložiska zemního plynu. Během vrtání však došlo k propadu podloží a vzniku kráteru o průměru sto a s hloubkou dvaceti metrů. Starousedlíci později vypověděli, že geologové měli narazit na podzemní jeskyni, do které se propadl strop.

Kvůli tomu začal unikat na zemský povrch jedovatý plyn. Aby se zamezilo jeho šíření do ovzduší, nenapadlo Sověty nic jiného, než kráter podpálit. Jenomže původní domněnka, že zásoby plynu brzy vyhoří, se jaksi nepotvrdila. Letos je to již padesát let, co plane brána do pekel.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Bart Lapers (@bartla)

Děsivé, ale zároveň atraktivní místo

Naposledy se místní úřady pokoušely hořící kráter uhasit v roce 2010. Marně. Na druhou stranu si díky tomu nemohou stěžovat na nezájem turistů, kteří se zde sjíždějí z celého světa. Nebýt brány do pekla, stěží by se někdo vydal na tak odlehlé místo, které je od nejbližšího obchodu vzdálené devadesát kilometrů. Poušť Karakum totiž nenabízí moc obživy. Daří se tam jen pastevcům koní.

Mohlo by Vás zajímat:

Neznámá fakta o Mrazíkovi: Natáčel se na poloostrově Kola, kde se prý nachází vstup do samotného pekla

Jak to vypadá v pekle?

V roce 2013 se do chřtánu kráteru vydal kanadský průzkumník George Kourounis, vybavený speciálním žáruvzdorným oblečením. Kourounis spolu se svými kolegy naměřili v díře okolo tisíc stupňů Celsia. A jaký měl pocit, když překročil hranu kráteru a svěřil svůj život planoucímu peklu?

„Bylo to naprosto surrealistické,” řekl pro web Nationalgeographic.com. „Připadalo mi to jako jedno velké ohnivé koloseum. Všude, kam jste se podívali, byly malé ohýnky. A ty dohromady vydávaly zvuk jako tryskový motor. Způsoboval to vysokotlaký plyn. Nikde však nebyla ani stopa po kouři. Jen čistý oheň. Několikrát jsem se musel zastavit a pokochat se tou nádherou...”

Mohlo by Vás zajímat:

Peklo na zemi: V táboře Rovnost se mučilo mrazem, pálilo cigaretami a mrzačilo

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Darvaza gas crater

Nationalgeographic.com: Q and A: The First-Ever Expedition to Turkmenistan’s “Door to Hell”