Facebook
Instagram
Komunistické lágry si s těmi nacistickými v ničem nezavdaly. V obou případech byli na vedoucích pozicích šílenci, kteří si na vězních léčili své mindráky či uspokojovali nejrůznější choutky. A nejinak tomu bylo v táboře Rovnost. Jakých zvěrstev se tam dozorci dopouštěli? A proč se tam začal stavět hrad?
Pracovní tábor Rovnost byl činný hlavně mezi roky 1949–1961. Odsouzení se museli podílet na těžbě uranové rudy. Patřil mezi největší a nejtvrdší zařízení v komunistickém Československu. V blízkosti areálu se dnes nachází naučná stezka Jáchymovské peklo.
František Paleček
Jeho krutovláda trvala pouhé tři roky, přesto byla tou nejhorší. Tento tyran trpěl především takzvaným napoleonským komplexem. Ve většině případů si takový jedinec kompenzuje mindráky z malého vzrůstu násilným chováním, není také schopen navázat hlubší vztah. Kromě popravy zastřelením kvůli údajným pokusům o útěk se Paleček rád uchyloval k mučení na mrazu.
Dobové záznamy hovoří o jednom vězni, který byl donucen stát až padesát hodin v teplotě hluboko pod nulou. Navíc musel být otočený tak, aby jej Paleček mohl sledovat z tepla své kanceláře. Spokojený byl tehdy, když odsouzenci zčernal obličej, což je projevem velmi nebezpečné gangrény.
Nechtěli těžit uran
Největší zášť měl Paleček vůči svědkům Jehovovým. Ti totiž odmítali těžit, coby pacifisté, uran, který se používal pro válečné účely. Pravidelně je tak mlátil, pálil cigaretami, mučil hlady a mrzačil. Nechal si také jimi postavit tzv. Palečkův hrad, na kterém museli vězni pracovat ve svém volném čase.
Dalším individuem ve zvrácené partě byl dozorce zvaný Černá Máry. Nejvíce nenáviděl letce RAF. V minulosti jim měl balit padáky. Nyní měl možnost jim ukázat, kdo je tady pánem. Vyžíval se v pomalém mučení, které nakonec skončilo vraždou. Za jeho působení byl ve vězení i člen skautského oddělení Jiří Lukšíček, jenž sdílel celu s „Požárem“. „Byl to takovej správnej pořízek se širokýma ramenama,“ popsal ho jeho spoluvězeň. Když mu jednou na truc Máry roztrhal dopis, vyrazil s bachařem dveře. Na druhý den ho oběsili.
Ulička komunismu
Tento název dostal vchod do ubikací a nejhlubší uranové šachty. Cesta do samotného „Pekla“ byla lemována ostnatým drátem. Ale ani na povrchu to nebyla žádná sláva. Kvůli absenci vodovodu zde panovaly příšerné hygienické podmínky. Celý areál tábora byl zamořený štěnicemi.
Pro zvlášť vzpurné vězně byla přichystána místnost o rozměrech metr krát metr. Dotyčný musel jenom stát, lehnout si nemohl. Ke zrušení tábora došlo v roce 1961. Nyní se na tomto území rozkládá chatová oblast.
Zdroj informací:
Wikipedia.cz: Tábor Rovnost
