Facebook
Instagram
Vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská byla šlechtična a politička zároveň. My ji ale známe hlavně jako postavu z jednoho z nejslavnějších příběhů naší literární historie – z románu Babička. Jaký byl skutečný život ženy, která díky Boženě Němcové vstoupila do dějin?
Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská, jak se celým jménem vévodkyně jmenovala, měla nejraději své druhé křestní jméno – tedy Vilemína. Tak ji znala i Božena Němcová, tedy v té době ještě Barbora Panklová.
Čtyři dcery v rodině
Kromě Vilemíny se do rodiny Petra Birona, vévody korutanského a zemgalského, a Anny Charlotty Dorothey von Medem narodily další tři dívky. Marie Paulina Luisa a Johanna Katharina se později provdaly do dalších šlechtických rodů. Byla tady ještě Dorothea – tu sice Petr Biron přijal za vlastní, ale ve skutečnosti byla dcerou nemanželskou. Aby nebylo jejího zvláštního osudu dost, později se spekulovalo i o tom, že by mohla být skutečnou matkou Boženy Němcové, což by vysvětlovalo i nebývalou přízeň Vilemíny Zaháňské jako tety k budoucí spisovatelce. Dnes už jde ale o vyvrácenou hypotézu.
Bez matky – s vychovatelkou
Vilemína a ani její sestry si v dětství příliš mateřské lásky neužily. Jejich matka raději cestovala po světě, než by se věnovala vlastním dětem, které svěřila na starost pečovatelce. A právě jedna z nich – Antonie Forsterová, Polka vychovaná v Anglii, vštípila Vilemíně lásku k Anglii a všemu anglickému, která ji provázela celý život.
Otec z románu
Vilemína svoje panství, včetně ratibořického zámku, zdědila po otci, jehož příběh se také objevil v literatuře – tentokrát v díle Na dvoře vévodském od Aloise Jiráska. Vilemína se jako velmi vzdělaná a schopná žena o svůj nabytý majetek zvládala skvěte postarat.
Ženatý Metternich
Kdo se objevoval v myšlenkách a také v srdci Vilemíny Zaháňské? Nejznámější patrně byl první z rakouských politiků Klemens Lothar Metternich, s nímž krátce udržovala i milostný poměr. Doufala, že se jednou stane jeho manželkou. Byly to ale plané naděje… Metternich byl ženatý, a není tedy divu, že vztah neměl moc šancí na dlouhé trvání. Přátelství jim nicméně vydrželo i v pozdějších letech.
Rozpad vztahu s nejmocnějším mužem rakouské politiky rozhodně neznamená, že zůstávala sama. Její srdce dokázalo patřit mnoha mužům a bylo poměrně nestálé, takže se u ní milenci často střídali. Už v době jejího vztahu s Metternichem se zároveň stýkala s Alfredem Windischgrätzem, další významnou osobností tehdejšího Rakouska.
Třetí manželství
Mezi několika vztahy s mocnými muži se Vilemína Zaháňská vdala hned dvakrát. Šlo o krátká a nevydařená manželství s princem Louisem Rohanem Guémenée a ruským knížetem Vasilem Sergejevičem Trubeckým. U třetího sňatku, s hrabětem Karlem Rudolfem Schulenburgem, jistě doufala, že tentokrát už bude mít štěstí. Ani tento vztah ale nebyl příliš idylický, a navíc Vilemína byla tou dobou už neplodná. V roce 1801 totiž prodělala velmi těžký porod své nemanželské dcery Gustavy, kterou dala na vychování k příbuzným jejího otce. Tím ji bohužel od sebe zahnala a Gustava se k matce příliš nehlásila, byť ta se o sblížení nepřestávala snažit. Snad proto, že Vilemína toužila po dětech a chtěla se o ně starat, pomáhala alespoň cizím dívkám – jako v případě Barbory Panklové.
Barunka Panklová na zaháňském panství
Barunka přišla na panství Vilemíny Zaháňské právě díky jejímu třetímu manželovi, který si rodinu Panklových „přivezl“ s sebou z Vídně. Otec Barunky byl jeho kočím a hrabě se rozhodl, že mu nabídne službu i ve svém novém působišti. Panklovi nabídku přijali, a tak se do blízkosti vévodkyně Zaháňské dostala i Barunka. Kdo ví, jak by se odvíjel život Boženy Němcové, kdyby s rodiči zůstala ve Vídni. Jisté ale je, že by měly děti o jednu knihu v povinné školní četbě méně...
Třetí manželství Vilemíny Zaháňské se definitivně rozpadlo v době, kdy přestoupila na katolickou víru a stala se z ní oblíbená a respektovaná postava, podobná kněžně z Babičky. Zemřela 29. listopadu 1839 ve Vídni na následky mozkové mrtvice. Byl jí 58 let.
Zdroje:
Wikipedia.cz: Kateřina Vilemína Zaháňská
