Facebook
Instagram
Tentokrát zamíříme na jeden z největších a nejzachovalejších hradů v Česku, a to sice na Helfštýn, který je vskutku velmi tajemný. Dozvíme se něco o černém kocourovi, který mohl být samotným ďáblem, nebude chybět ani přízrak, ne však, jak je zvykem bílé, ale zelené paní, a také se podíváme na pověst spjatou s planou hrušní, kterou můžeme najít u hradeb.
Hrad Helfštýn bychom našli u Týna nad Bečvou v přerovském okrese. Od roku 1963 má status kulturní památky ČR. Vznikl na počátku čtrnáctého století. V pozdějších dobách byl hrad používán pouze k vojenským účelům. Památkové úpravy provedené ve dvacátém století umožnily využívat objekt ke každoročnímu setkání uměleckých kovářů s názvem Hefaiston.
Legenda o černém kocourovi na hradě Helfštýně
Když na hradě panoval rytíř Kuna, žila tam s ním jeho nádherná dcera, o jejíž ruku se ucházelo hodně bohatých nápadníků. Dívka však byla zamilovaná do mladého panoše Geneluna. Kuna ale jejich svazek odmítl akceptovat. Chudáci ho nezajímali. Chtěl pro ni život v pohodlí. Nechal tak mládence vyhnat z hradu, aby již nenatropil více škody. Genelunovi nezbylo nic jiného než poslechnout, ještě předtím ale sám sebe i svůj osud proklel.
Jakmile kletbu pronesl, zjevil se před ním velký černý kocour, pravděpodobně sám ďábel, který mu nabídl pomoc výměnou za jeho prvorozeného syna. Panoš souhlasil. A skutečně, brzy se konala svatba. Vyhrál nad všemi ostatními nápadníky. Po narození syna ovšem na svůj slib jaksi pozapomněl. Ve dvanácti letech jim synáček náhle zemřel. Vše se mu připomnělo, a když to řekl své ženě, vzali si oba život. Genelunův duch má od té doby bloudit po hradbách Helfštýna.
Zelená paní
Rytíř Kuna nebyl jediným pánem hradu Helfštýn, který se nechoval zrovna příkladně. Zlý byl i Jan z Messenpecku, který coby vrchnost využíval u poddaných dívek, jenž se měly vdávat, právo první noci. A tak na Helfštýn prý unesl i jakousi Anežku. To si ale vybral špatnou oběť. Dívka se mu vytrhla a skočila do jezera před poslední branou hradu. Než se utopila, stačila ho ještě proklít.
Další noc se voda zbarvila do zelena a Anežka vystoupila na povrch již jako zelená helfštýnská paní a jala se darebného pána hradu strašit. A prý se po Helfštýně prochází dodnes a zanechává za sebou stopy zelené barvy. Kdo se jí dotkne, tomu se prý splní jeho přání.
Tajemství plané hrušně
Stáří plané hrušně, která vyrůstá ze skalnatého podloží strmé stěny příkopu, se odhaduje až na 250 let. Kmen je neznatelný, zdá se, jako by ze stěny trčela jen koruna stromu. Jak se tam ale na toto neobvyklé místo strom vůbec dostal?
Dle pověsti se měl u bran hradu objevit pocestný, když se rodu Ludanickým, jenž zrovna na Helfštýně panoval, narodila dcera Kateřina. Prosil panstvo, aby ho nechalo u sebe přečkat bouřku. Odmítli ho a vyhnali ven. To poutníka rozčílilo natolik, že do skály zabořil hůl a rod proklel. Řekl, že z hole vyroste planá hrušeň a že jejich rod bude stejně neplodný. A vskutku, manželství Kateřiny a Petra Voka bylo bezdětné. Oba rody tak vymřely.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Helfštýn
Epochanacestách.cz: Duchové na Helfštýně?
Kudyznudy.cz: Planá hrušeň na Helfštýně
