Facebook
Instagram
Ve čtrnácti letech našla Natálie na ulici opuštěné koťátko, které bylo na jedno oko slepé. Vytvořili si mezi sebou silné pouto. Když kocourka jednoho dne nešťastnou náhodou přejelo auto, zhroutil se Natálce svět. Ovšem jen do chvíle, než našla další, hodně zvláštní kotě...
Za svůj krátký život jsem už zažila pár podivností. Asi jako každý. Někdy jsem pro ně našla racionální vysvětlení, jindy jsem si musela připustit, že jsem se setkala s něčím nadpřirozeným. Ovšem to, co jsem zažila se svým kocourem, se jednoduše vysvětlit nedá.
Našla jsem na ulici zbídačené koťátko
Předem říkám, že můj příběh je pravdivý. To, že se do toho vmísila nějaká vyšší moc, už není moje starost. Když mi bylo čtrnáct let, našla jsem na ulici zbídačené koťátko. Jednalo se o kocoura, který byl podle všeho na jedno oko slepý. Tehdy jsem přemluvila své rodiče, abych si ho mohla nechat.
Naši sice nebyli nadšení, ale nakonec na moje prosebné naléhání dali. Kocoura jsem pojmenovala Dark. A to proto, že byl skutečně tmavě černý. Jen na hrudi měl nepatrný bílý flíček. Stal se mým věrným společníkem. Většina lidí miluje psy pro jejich věrnost a oddanost. Dark, i když kocour, měl přesně takovou povahou.
Kdykoliv na mě padl splín nebo špatná nálada, ulehl mi na klín a snažil se mě utišit. Každou noc se mnou usínal a spokojeně vrněl. Když jsem se vracela za školy, trpělivě čekal u okna a vyhlížel mě. I rodiče byli překvapení, jak silné pouto mezi námi vzniklo.
Po Darkově smrti jsem našla skoro stejné kotě
Dlouhých pět let jsme tvořili nerozlučnou dvojku. Až do toho osudného dne, kdy jsem se chystala přecházet ulici k našemu domu. Máma akorát otevřela dveře a Dark mi vyběhl naproti. Bohužel si nevšiml projíždějícího auta a skončil přímo pod koly.
S pláčem jsem ho vzala do ruky, on mě naposledy olízl a zemřel. Brečela jsem jako želva. Cítila jsem, že je to moje vina. Táta mu ten den vykopal hrobeček u nás na zahradě. S těžkým srdcem jsem ho pokládala do země a navždy se s ním loučila. Prvních několik dní jsem měla za to, že ho slyším mňoukat za dveřmi.
Občas jsem je ze zvyku otevřela, ale samozřejmě tam nebyl. Až nedávno. Bylo to pár měsíců poté, co Dark umřel. Šla jsem místem, kde jsem ho kdysi našla. Na zemi leželo bílé koťátko, které mělo na hrudi černý flíček. A co mě šokovalo, kocour byl na jedno oko slepý. Stejně, jako Dark. Vzala jsem si ho domů a pokusila se ho uzdravit.
Myslím, že Dark se převtělil do jiné kočky
Když se dostal z nejhoršího, bylo mi jasné, že si ho musím nechat. Povahově byl totiž stejný, jako předchozí kocour. Dala jsem mu jméno Běloun. Když jsem se mu dívala do zdravého oka, viděla jsem tam něco povědomého. Dala bych cokoliv za to, aby mohla zvířata mluvit a Běloun mi mohl sdělit, že je převtěleným Darkem.
Jistě, může to být celé náhoda, ale nejsem včerejší, abych se k takové teorii přikláněla. Až na barvu srsti jsou do puntíku stejní. Ať už je to jakkoliv, já věřím, že v tom těle je ukryta Darkova duše.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
