
Velikonoce patří mezi nejdůležitější křesťanské svátky, proto se s nimi také pojí mnoho pranostik. Ty se většinou zabývají předpověďmi počasí a úrody. Do zimy bylo ještě daleko a na polích vše teprve klíčilo. Lidé se snažili z přírody odpozorovat, co mohou do sklizně ještě čekat. Pojďme si připomenout ty nejznámější velikonoční pranostiky...
Slovo pranostika pochází z řeckého prognósis čili “předpověď”. V Česku bylo poprvé zmíněno v roce 1587 filologem, básníkem a překladatelem Matoušem Benešovským, který navrhoval používat pojem předvědění. Původně byla pranostikou míněna předpověď astrologická, tento význam byl zachován až do poloviny 19. století.

Velikonoční symboly: Kraslice, zajíček, beránek a jejich pestrá historie
Pranostiky na Zelený čtvrtek
Dle některých pramenů vznikl pojem Zelený čtvrtek zkomolením německého názvu Greindonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). V tento den měl Ježíš Kristus naposledy povečeřet se svými učedníky.
Pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle) má tyto pranostiky:
- Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, Na Velký pátek se zemí nehýbej!
- Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.

Svatý týden před Velikonocemi: Květná neděle, Škaredá středa, Velký pátek a tradice našich předků
Pranostiky na Velký pátek
Je snad nejmagičtějším dnem Velikonoc. Kromě toho, že se prý otevírají hory s poklady, neměl by člověk na Velký pátek nic půjčovat, daná věc se totiž může vrátit jako očarovaná.
Pranostiky však opět míří na úrodu a počasí:
- Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
- Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
- Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
- Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.

Nejoblíbenější velikonoční recepty: Jak vykouzlit ideální mazanec
Pranostiky na Bílou sobotu
Končí páteční půst. A jelikož Bílá sobota je druhý den velikonočního tridua, připomínají si křesťané dobu, kdy Ježíš ležel v hrobě. Tomu odpovídají i pranostiky, které jsou většinou negativní.
- Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.
- Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
- Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní. Sobota bílá, to je den, který jest Jeho hrobem.

Velikonoce ve světě: Na Filipínách se lidé nechávají přibíjet na kříž, v Rusku farář požehná vajíčkům
Pranostiky na Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí
Poslední dva dny Velikonoc se nesou v duchu oslav a hodování. Naši předci se ani v tyto sváteční dny nezapomněli dívat na přírodu a hledat v ní znamení, jaké bude třeba v následujících týdnech počasí.
Díky tomu mohly na Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí vzniknout tyto předpovědi:
- Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto slunečné a vodou příhodné a na dar boží úrodné.
- Je-li na Velikonoční neděli jasno, bude laciné máslo.
- Když na Velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
- Prší-li na Velikonoční pondělí, přijde zkáza na žito.

Velký pátek, připomínka utrpení: Ukřižovaným prodlužovali smrtelná muka houbou s octem
Zdroj informací:
Wikipedia.org: Svatý týden, Pranostika
Biography.hiu.cas.cz: Benešovský Matouš 1550-1590