Velikonoční pranostiky: Co se říká na Zelený čtvrtek, Velký pátek nebo Bílou sobotu?

Velikonoční pranostiky: Co se říká na Zelený čtvrtek, Velký pátek nebo Bílou sobotu?
Zdroj: Pixabay

Velikonoce patří mezi nejdůležitější křesťanské svátky, proto se s nimi také pojí mnoho pranostik. Ty se většinou zabývají předpověďmi počasí a úrody. Do zimy bylo ještě daleko a na polích vše teprve klíčilo. Lidé se snažili z přírody odpozorovat, co mohou do sklizně ještě čekat. Pojďme si připomenout ty nejznámější velikonoční pranostiky...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 10. 04. 2022 13:00

Slovo pranostika pochází z řeckého prognósis čili “předpověď”. V Česku bylo poprvé zmíněno v roce 1587 filologem, básníkem a překladatelem Matoušem Benešovským, který navrhoval používat pojem předvědění. Původně byla pranostikou míněna předpověď astrologická, tento význam byl zachován až do poloviny 19. století.

Pranostiky na Zelený čtvrtek

Dle některých pramenů vznikl pojem Zelený čtvrtek zkomolením německého názvu Greindonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). V tento den měl Ježíš Kristus naposledy povečeřet se svými učedníky.

Pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle) má tyto pranostiky:

  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, Na Velký pátek se zemí nehýbej!
  • Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.

Pranostiky na Velký pátek

Je snad nejmagičtějším dnem Velikonoc. Kromě toho, že se prý otevírají hory s poklady, neměl by člověk na Velký pátek nic půjčovat, daná věc se totiž může vrátit jako očarovaná.

Pranostiky však opět míří na úrodu a počasí:

  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
  • Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.

Pranostiky na Bílou sobotu

Končí páteční půst. A jelikož Bílá sobota je druhý den velikonočního tridua, připomínají si křesťané dobu, kdy Ježíš ležel v hrobě. Tomu odpovídají i pranostiky, které jsou většinou negativní.

  • Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.
  • Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní. Sobota bílá, to je den, který jest Jeho hrobem.

Pranostiky na Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí

Poslední dva dny Velikonoc se nesou v duchu oslav a hodování. Naši předci se ani v tyto sváteční dny nezapomněli dívat na přírodu a hledat v ní znamení, jaké bude třeba v následujících týdnech počasí.

Díky tomu mohly na Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí vzniknout tyto předpovědi:

  • Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto slunečné a vodou příhodné a na dar boží úrodné.
  • Je-li na Velikonoční neděli jasno, bude laciné máslo.
  • Když na Velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
  • Prší-li na Velikonoční pondělí, přijde zkáza na žito.

Zdroj informací: 

Wikipedia.org: Svatý týden, Pranostika 

Biography.hiu.cas.cz: Benešovský Matouš 1550-1590

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články