Facebook
Instagram
Dnes je 173. výročí narození Emila Holuba. Každý z nás má nějaké sny a touhy a nejinak to měl i slavný cestovatel. Lákala ho tajemná a neprobádaná Afrika, když se však vrátil z druhé výpravy, se zlou se potázal. Nakazil se nemocí, která spolu s jeho naprostým vyčerpáním vyústila v předčasnou smrt.
Emilian Carl Johann Holub se narodil 7. října 1847 v Holicích. Byl to lékař, cestovatel a kartograf, nejvíce ho přitahovala Afrika. Během několika výprav pořídil obsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na Holubův odkaz bychom narazili i v současnosti. A to ať už ve filmu, knihách či v podobě bust, které jsou například v jeho rodných Holicích či v Náprstkově muzeu v Praze.
Po promoci ihned do Afriky
Co přivedlo mladého Emila k touze po cestovatelské kariéře? Zřejmě africký cestopis Davida Livingstona. Středoškolské vzdělání absolvoval na gymnáziu, poté chtěl studovat archeologii a přírodní vědy, jenomže jeho otec mu to neschvaloval. Nakonec tak skončil jako doktor medicíny.
Poprvé se do Afriky dostal díky podpoře Vojtěcha Náprstka. Dopomohlo mu k tomu i jeho lékařské vzdělání, neboť se začal starat o rodiny, které pocházely z Evropy. O něco později se přidal k místním lovcům, s nimiž strávil na cestách celé dva měsíce. Tehdy sestavil svou první přírodovědeckou sbírku, kterou následně odeslal Náprstkovi do Prahy.
Po stopách Hanzelky a Zikmunda: Dva mladí cestovatelé se vydali na jejich pouť
Druhá výprava ve znamení smrti
První cesta do Afriky se ukázala být velmi úspěšnou, což neušlo ani pozornosti císařského dvora. Druhá dobrodružná výprava tak byla úplně na jiné úrovni. Doprovázela ho i jeho žena Růžena a šestice velmi schopných mužů. Jenomže tentokrát nešlo vše jako po másle. Skupina se záhy ocitla v ohrožení života.
První dva muži umřeli na malárii. Třetí se musel velmi rychle vrátit zpět do Evropy kvůli vážnému zdravotnímu stavu. Ale smůla pokračovala dál. Čtvrtý muž zemřel během loupežného přepadení, ze kterého dokázal Holub a jeho manželka utéct na poslední chvíli. Zbývající člen doprovodu byl těžce zraněn levhartem. Nezbývalo tedy nic jiného, než se po čtyřech letech vrátit domů.
Nemoc a totální vyčerpání
Kromě malárie zakusil Emil Holub v Africe i další řadu nemocí. Přesto byl schopný vytvořit další sbírku, která byla k vidění v Praze a Vídni. Celá akce byla bohužel prodělečná, jelikož se vybíralo příliš nízké vstupné.
Všechna prodělaná onemocnění zanechala na Holubovi trvalé následky. Jeho tělo zažívalo stav totálního vyčerpání. Zemřel v roce 1902 ve Vídni. Dodnes však zůstal jedním z největších badatelů. V jeho době mu prakticky nemohl nikdo konkurovat.
Zdroj informací:
Wikipedia.cz: Emil Holub
Jihoafrické cesty Emila Holuba, Ctibor Votrubec
