Kristýna I. Švédská: Výstřední královna, která měla románky s muži i ženami

Kristýna I. Švédská: Výstřední královna, která měla románky s muži i ženami
Zdroj: Archiv
Švédská královna Kristina se narodila v roce 1626 ve Stockholmu jako druhá dcera krále Gustava II. Adolfa.Jelikož švédský král Gustav II. Adolf neměl mužského potomka, zajistil trůn pro druhorozenou dceru Kristinu. Zemřel v roce 1632 v bitvě u Lützenu. Švédská královna Kristina byla velmi vzdělaná. I proto na jejím dvoře mohl pobývat francouzský filozof René Descartes, o jehož spisy se velmi zajímala. Se švédskou královnou Kristinou mají Čechy pár společných věcí. Jednou z nich je Jan Amos Komenský, který se přátelil s královniným kancléřem a nějakou dobu ve Švédsku také pobýval. + 4 fotky+ 5 fotek

Až jednou ve Švédsku nastoupí na trůn korunní princezna Viktorie, dcera současného krále Karla XVI. Gustava, bude to v pořadí čtvrtá panující švédská královna po Markétě Dánské, Kristýně Švédské a Ulrice Eleonoře Švédské, poprvé po tři sta letech. Nejslavnější švédskou královnou je bezesporu Kristýna, která vládla v letech 1632–1654. Život této panovnice byl velmi zajímavý a rozhodně pestrý.

Milan Valden
Milan Valden 02. 02. 2020 14:00

Hru o Kristýně napsal dokonce nejvýznamnější švédský dramatik a spisovatel August Strindberg, u nás ji hrály třeba Jiřina Jirásková, Věra Galatíková nebo Dagmar Havlová ve vinohradském divadle v roce 1995 jako svou poslední roli předtím, než se začala věnovat povinnostem první dámy. Ve filmu z roku 1933 ji hrála legendární Greta Garbo a později, v roce 1974, Liv Ullmannová. V životopisném filmu Putování Jana Amose (1983) režiséra Otakara Vávry ztvárnila Kristýnu, která se s Komenským osobně setkala, slovenská herečka Zdena Studénková.

Královnou v šesti letech

Kristýna se narodila v roce 1626 ve Stockholmu jako druhá dcera švédského krále Gustava II. Adolfa. Protože mužského potomka král neměl, dal si potvrdit, že v případě jeho smrti se stane dědičkou trůnu Kristýna. Od roku 1604 mohli ve Švédsku dědit trůn také potomci ženského pohlaví.

Od roku 1618 zuřila v Evropě třicetiletá válka, do níž kvůli upevňování švédské moci vstoupil i král Gustav II. Adolf. Zemřel v roce 1632 v bitvě u Lützenu, a to jako jeden z posledních evropských panovníků padlých na bitevním poli. V šesti letech se tak Kristýna stala královnou. Po dobu její nezletilosti byla určena regentská rada a dva opatrovníci. Nejznámějším členem rady byl kancléř Axel Oxenstierna, který si dopisoval i s Komenským. Hlavním úkolem kancléře bylo zasvětit královnu do praktické politiky, kterou Kristýna přirovnávala ke hře v šachy, a vedení státu. Kristýna byla velmi vzdělaná v historii, literatuře a filozofii, uměla několik jazyků (švédsky, německy, francouzsky, řecky a latinsky), měla ráda divadlo, učila se jízdě na koni, lovu i šermu; zkrátka byla vychovávána jako „korunní princ“.

Nikdy neprovdána

Po celou dobu její vlády pro ni královský dvůr hledal ženicha, ale Kristýna se nikdy neprovdala. Známý je její nesouhlas s vyjádřením církevního reformátora Martina Luthera o postavení žen: „Nedokázala bych snést, že mě muž využívá jako rolník, který obdělává svoje pole.“

První láskou mladé Kristýny byl její bratranec Karel Gustav, velmi pohledný liberál. Kristýna ho označila za svého vyvoleného, ale ve skutečnosti neměla v úmyslu se za něj provdat. Usilovala o to, aby byl bratranec uznán za následníka trůnu i bez sňatku. Četné další vztahy měla Kristýna i s jinými muži a údajně i se ženami – puritánka rozhodně nebyla.

Rudolfínské sbírky

V roce 1644 byla Kristýna prohlášena za plnoprávnou panovnici a o rok později uzavřela mír s Dánským královstvím jako svůj první politický čin. Komenský pobýval ve Švédsku v letech 1642–1648 a v roce 1649 přijel do Stockholmu i francouzský filozof René Descartes, protože Kristýna se již dlouho zajímala o jeho spisy. Descartes zde v únoru 1650 zemřel.

To už bylo po třicetileté válce, na jejímž konci byla Praha obsazena Švédy, kteří na přání své královny vyrabovali i Pražský hrad a zaměřili se na proslulou uměleckou sbírku císaře Rudolfa II. Kristýna získala 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit a stovky dalších předmětů a též Rudolfovu knihovnu.

Korunovace, abdikace a odjezd do Říma

Až v roce 1650 byla Kristýna korunována. Zajistila nástupnictví pro svého bratrance a roku 1654 se vzdala trůnu. Opustila Švédsko a v roce 1655 v Innsbrucku veřejně přestoupila ke katolické víře (do té doby byla luteránkou) a usadila se v Římě, kde napsala paměti. Pokoušela se pak získat vládu v Neapoli či Brémách, ale neuspěla. Zemřela v roce 1689 v Římě ve věku 62 let a pohřbena je ve vatikánské bazilice sv. Petra.

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI O ŽIVOTĚ ŠVÉDSKÉ KRÁLOVNY KRISTÝNY NAJDETE V NAŠÍ GALERII:

Zdroje:

Slávka Poberová: Nejmocnější ženy Evropy

Peter Englund: Stříbrná maska. Pohled na život královny Kristiny

Wikipedia, Královna Kristina, Christina, Queen of Sweden

Režisérka Výměny manželek prozradila detaily ze zákulisí i astronomický honorář účinkujících

Režisérka Výměny manželek prozradila detaily ze zákulisí i astronomický honorář účinkujících

Související články

Další články