Jan Amos Komenský: Život „Učitele národů“ byl plný tragédií a putování, při požáru přišel i o své rukopisy

Komenský se narodil na Moravě, ale konkrétní místo jeho narození není známo, a tak se k němu hlásí Uherský Brod (jak je uvedeno na jeho náhrobní desce), Nivnice (v některých dokumentech připojoval k podpisu Nivnický, Nivanus, Nivnicensis) a Komňa, odkud pocházela otcova rodina a z čehož mohl vzniknout přídomek Komenský, Comenius. Jan Amos žil s rodiči v Uherském Brodě, jeho otec byl významným členem Jednoty bratrské.

Studia a kazatelské povolání

Po smrti rodičů a dvou ze čtyř sester se o Komenského starala jeho teta ve Strážnici, kde začal studovat. Od roku 1608 pak studoval na latinské škole (gymnáziu) v Přerově a od roku 1611 na vysoké škole v Herbornu. V roce 1613 navštívil Amsterdam – to ještě nemohl tušit, že právě tam stráví poslední léta svého života. Jeden semestr studoval také na vyhlášené univerzitě v německém Heidelbergu. Po návratu domů byl vysvěcen na kazatele. Odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské. V té době začal pracovat na svých prvních spisech.

Mohlo by Vás zajímat:

603 let od upálení mistra Jana Husa. Pocházel skutečně z Husince u Prachatic a proč se tolik líbil komunistům?

Smrt první ženy a dětí a odchod do exilu

Ve Fulneku poznal svoji první ženu Magdalénu Vizovskou. Po porážce českého stavovského povstání v roce 1621 odmítl Komenský konvertovat ke katolictví a ukrýval se. V roce 1622 na mor zemřela jeho žena a dvě děti, které zůstaly ve Fulneku. Komenský pak působil v Brandýse nad Orlicí a oženil se podruhé, a to s Marií Dorotou Cyrillovou, která pocházela z Třebíče stejně jako Magdaléna. S Marií měl Komenský tři dcery a syna.

V roce 1628 nakonec Komenský odešel do exilu a domů už se nikdy nevrátil. Usadil se v polském Lešně, byl zvolen biskupem a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora gymnázia. Byl zván na různé evropské univerzity, ale odmítal. Pracoval na svých spisech a postupně získával čím dál větší věhlas.

V roce 1642 odešel přes Amsterdam do Švédska, kam byl pozván, aby vedl reformu tamního školství a napsal pro ni učebnice. Jeho žena tam těžce onemocněla a po návratu do Lešna v roce 1648 zemřela.

Požár v Lešně a útěk

Třicetiletá válka skončila, ale návrat do vlasti byl nemožný, naděje skončily. Komenský se oženil potřetí, s o více než třicet let mladší Janou Gajusovou pocházející z Týna nad Vltavou. Od roku 1651 působil v Uhrách v Šarišském Potoku. Po návratu do Lešna ho v roce 1656, kdy Švédsko napadlo Polsko, postihla další tragédie: při požáru města přišel téměř o všechen majetek a především o cenné rukopisy, například o Česko-latinský slovník, na němž pracoval prakticky celý život a který považoval za své stěžejní dílo, a o mnohé další. Filozof a pedagog nesl ztrátu velmi těžce a nikdy se z ní nevzpamatoval. Kvůli podpoře Švédů musel z Polska na poslední chvíli uprchnout, stěží si zachránil život.

Mohlo by Vás zajímat:

Tajný život Masaryka: Jeho srdce patřilo dvěma ženám, kromě manželky i básnířce Oldře

Poslední roky

Od roku 1656 až do smrti žil Komenský v Amsterdamu. Tam mohl konečně v klidu pracovat na svých dílech. Je neuvěřitelné, kolik toho za svůj dobrodružný život a při ztrátě části rukopisů stihl. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Byl jediným tvůrcem originální, filozoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích, zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice, filozofická a teologická pojednání i encyklopedie.

Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky Brána jazyků otevřená a Svět v obrazech. Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky, za což si vysloužil přízvisko Učitel národů. Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího, česky psaného díla 17. století s názvem Labyrint světa a ráj srdce. Kdo si chce toto stále podnětné dílo přečíst, má možnost i v úpravě do moderní češtiny.

Komenský zemřel 15. listopadu 1670 a je pohřben v kostelíku v Naardenu. Jeho život se stal námětem řady románů a biografií. Je ale škoda, že jeho zajímavá, pestrá, dobrodružná a strastiplná životní pouť nebyla ve filmu zpracována lépe, než jak je tomu v sice výpravném, ale didaktickém, suchopárném a plochém Putování Jana Amose (1983) režiséra Otakara Vávry, v němž titulní roli poněkud sošně a neživotně ztvárnil slovenský herec Ladislav Chudík.

NA OSUDY UČITELE NÁRODŮ SE PODÍVEJTE DO FOTOGALERIE:

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Amos_Komenský

Kol.: Slovník českých spisovatelů

Jaroslav Pánek: Jan Amos Komenský

Galerie Jan Amos Komenský

+ 3 fotky + 4 fotky