Facebook
Instagram
Dnešní život si neumíme představit bez pohodlné střechy nad hlavou, tepla, elektřiny, tekoucí vody, dostatku potravin, oblečení. A to nemluvě o fungující dopravní infrastruktuře, televizním signálu nebo připojení k internetu. Ovšem byly doby, kdy se bez všech těchto dnešních samozřejmostí lidé dokázali obejít. Stačí se vrátit pár století zpět.
Když uslyšíte jméno Karel IV. spojíte si ho nejspíš zejména s hradem Karlštejn nebo s Pražským hradem. Jak se však v jeho době na hradě žilo a jak se žilo v podhradí? Rozdíl v přísunu financí je všem jasný, ale jaké byly rozdíly v životním stylu?
Běžný život
Na naše poměry nebylo na hradě samozřejmě nijak příjemně. Hrady byly kamenné a prosklená okna také nebyla běžnou záležitostí, tudíž všude panovala zima a o ústředním topení si obyvatelé mohli jenom nechat zdát. Teplo v lepším případě zabezpečovaly krby, v tom horším louče nebo vydělané zvířecí kůže. A také tu byl kalich vína. Ten ale nezahřál na delší dobu.
A když mluvíme o zvířatech, ta rovněž lidi hřála, ovšem ty v podhradí. Tentokrát to ale byla zvířata živá, která pro poddané znamenala opravdu mnohé. Chovali je na maso, mléko, používali k práci a večer se od nich nechávali zahřívat. Zvířata totiž většinou žila společně s lidmi v jejich obydlí.
Neznámá historie ostnatého drátu. Vymyslel ho farmář a závratně na něm zbohatl
Nehádej se a nešeptej a ubrus vždycky čistý měj
Karel IV. byl multikulturní člověk, a tak nás asi nepřekvapí, že jeho jídelníček byl i na svou dobu různorodý. Dá se říci, že se jedlo to, co se dalo. Samozřejmě, že jídelníček šlechty byl daleko více bohatý na maso. Jedly se různé druhy, od vepřového, přes zvěřinu, až po ptactvo. Ve velké oblibě byl lov, a tak asi nejčastějším pokrmem na stole mohli být bažanti, křepelky nebo vrány. Ti nejbohatší, mezi které se Karel mohl počítat, uvítali na stole i páva. Nejvíce ceněno však bylo maso, které se mohlo co nejvíce přiblížit Bohu, tj. ptactvo, nejraději to, co létalo nejvýše. Používala se i zelenina, ale ta ve středověku nebyla vrchností oblíbená, byla totiž příliš blízko zemi. Nedej bože zelenina kořenová, která se blížila peklu.
Blízkost země naopak nijak nevadila poddaným. Ani nemohla. Neměli na výběr. Jejich stravou se většinou stávala luštěnina jako například hrách a čočka, které často doplňoval chléb. Pro výše postavené bílý, pro ty níže chléb z nahrubo umleté mouky. Maso pro ně nebývalo příliš běžné a když ano, tak pouze o svátcích. Ulovené na „černo“, případně veverky.
Dále od hradu dále
V souvislosti s jídlem je třeba zmínit i to, jak se v této době řešilo vyměšování. Prevít je dnes hanlivé označení, ale za Karla IV. znamenal něco jiného. Prevét byl totiž záchod. Většinou šlo jakousi „kadibudku“ přilepenou na hradní zeď. Tato vedla buď přímo na hradní zem nebo do (v lepším případě vodního) příkopu. Místo toaletního papíru se u těch nejbohatších používaly staré papíry. To ale bylo velmi zřídka. Papír byl příliš cenný.
Kam chodili níže postavení, si asi umíte představit. Les to zřejmě jistil. Archeologové předpokládají, že místo papíru používali nějaký kus textilu, který se opakovaně pral a používal. Dodejme, že prevéty nebo záchody jakéhokoliv druhu bývají pro archeology těmi nejcennějšími místy. Vyhazovaly se tam totiž všechny nepotřebné věci, keramikou počínaje, ale není ani výjimkou, kdy zde byly nalezeny velmi cenné předměty jako například šperky královen.
Vaše oblečení není vhodné vašeho postavení
Karel vyrůstal na francouzském královském dvoře, a to ovlivnilo i jeho oblékání. Když pak přivedl do Prahy svoji manželku Blanku šlechta byla nadšená i pohoršená. Nadšení však brzy zvítězilo. Těsný střih a živé barvy představovaly něco zcela nového. Pro muže tu byly krátké kabátce, pro ženy nezvyklé šaty s odhalenými rameny a bohatě zdobenými boky.
Pokud jde o oblékání v podhradí, poddaní neměli na to, aby si pořídili drahé šatstvo. Měli jedno oblečení a druhé na výměnu. Možná. Bylo ušité z ručně vyrobeného sukna, bohatší si mohli dovolit i vlnu.
Vzdělání
Panovník byl znám svým skvělým vzděláním. Již v pubertě navštěvoval pařížskou univerzitu, mluvil několika cizími jazyky a plánoval svou budoucnost v Čechách. Což bylo dobře, protože vzdělanost se zde v té době příliš nepěstovala. Karel IV. byl ovšem na tehdejší poměry někdy vzdělaný až příliš. Jeho právnické, filozofické a teologické znalosti ho často přiváděly do konfliktu nejen se šlechtou, ale například i s papežem.
Z podhradí se ke vzdělání dostal opravdu málokdo. Musela to být opravdu zatvrzelá povaha. Nebo byl jeho otcem někdo výše postavený. Třeba levoboček.
