Facebook
Instagram
Touha po kráse provází lidstvo od nepaměti. Pokaždé bylo ale v kurzu něco jiného a společenské normy častokrát ohrožovaly samotné zdraví. Kosmetické procedury navíc nezahrnovaly jen zkrášlování obličeje, ale i jiných částí těla, což se jen málokdy obešlo bez bolesti.
Líčení pomocí jedovatého olova s příměsí zvířecích výkalů, děsivé ozdoby afrického kmene Mursiů, při kterém se musí vyrazit spodní zuby, a neskutečné utrpení pojící se s lotosovými chodidly, které podstupovaly zejména chudé dívky. Co všechno je člověk ochoten snést kvůli trendům?
Otrava jako daň za bělostnou pleť
Bělostná pleť byla vždy snem mnoha žen, hlavně z vyšších společenských kruhů. V starém Římě a Řecku používaly ženy bělidla na bázi jedovatého olova. Navíc do nich přidávaly krokodýlí krev. Oční linky se zase vytvářely ze sazí a nebyly populární jen u žen, ale i u egyptských mužů. Věřilo se také, že koupel ve zvířecích výkalech dokáže hotové divy, tedy po zdravotní stránce...
Ve středověku pokročilo bělení pleti na zcela jinou úroveň. Samozřejmě, že se stále používala jedovatá líčidla, anebo, pro ty méně majetné, obyčejná mouka. Objevil se však rovněž trend, který byl mnohem efektivnější než kdejaký pudr - pijavice. I ty dokázaly dámě vytvořit běloskvoucí pleť. Krášlení se však moc nelíbilo katolické církvi, pokládala je za marnivost. Jejího názoru ale nedbala královna Alžběta I. Ta se ke konci svého života již nenamáhala ani pudr smývat. Ráno si prostě nanesla další vrstvu...
Zuby musí ven
Ženy z afrického kmene Mursiů se zdobí velkými hliněnými nebo dřevěnými talířky, takzvanými labrety, které si vkládají do spodního rtu. Jak na to? Mezi desátým a patnáctým rokem života jsou dívkám vyraženy čtyři dolní zuby a rozříznutá kůže pod rtem. Do vzniklého otvoru se vloží malý talířek. Až se rána zahojí, vymění se za větší. A tak to pokračuje až do průměru dvanácti centimetrů.
Pozadu nezůstávají ani muži. Jelikož jsou Mursiové jeden z nejagresivnějších a nejnebezpečnějších afrických kmenů, zřídkakdy je můžeme vidět beze zbraně. Používají své vlastní, ale nepohrdnou ani samopaly. Jejich těla jsou plná zářezů, které dohromady tvoří různé obrazce. Častokrát jsou nazí a pomalováni bílou barvou. Zdaleka to ale vypadá, jako by na sobě měli oblečení.
Lotosové chodidlo
Lotosová noha, nebo též svazování chodidel, se na dospívajících dívkách přestalo praktikovat až na počátku 20. století. Zvyk byl nejrozšířenější mezi čínskými rolníky. Jejich dcery totiž měly jen díky této kruté metodě šanci na život v lepší společnosti. Začínalo se mezi druhým a pátým rokem života, kdy nebyla chodidla ještě plně vyvinutá. Nejprve se co nejvíce zastřihly nehty, aby nevrůstaly do kůže. Nohy se poté namočily do směsi bylin a zvířecí krve. Poté přišlo na řadu obvazování. Chodidla se velmi pevně stáhla bavlněnou látkou, přičemž prsty se zatlačily směrem dolů. Pokud byly nepoddajné, zlomily se.
Při každém převazu se nohy omyly a zkontroloval se stav zlomeniny. Také bylo nutné odstranit odumřelé maso. Prsty se poté zpět ohnuly pod chodidla. Pokud byla rodina trošku majetnější, převazovalo se denně, jinak dvakrát do týdne. Těsnost obvazu prakticky znemožňovala prokrvení končetin. Docházelo tak k infekcím a septickému šoku, který vedl až k úmrtí. Lotosová noha byla jakýmsi symbolem krásy a jistotou pro nalezení majetného muže. Dívka se totiž díky tomu stala v čínské společnosti žádanou dámou. Dokonce vznikla i sexuální příručka se 48 způsoby na to, jak si s tak znetvořenými nohami hrát...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Foot binding, Mursi people, Beauty and cosmetic in ancient Egypt
