Tajný život Masaryka: Jeho srdce patřilo dvěma ženám, kromě manželky i básnířce Oldře

Rodinní příslušníci Masaryka vztahu nepřáli, zejména jeho dcera Alice Masaryková.
Zdroj: Facebook
Oldra Sedlmayerová byla básnířka, publicistka a politička, blízká přítelkyně T. G. Masaryka v letech 1928 až 1934. Jejich vztah byl veřejným tajemstvím. Upravovala Masarykovy články, které pak každou neděli vycházely pod šifrou v Lidových novinách.Měla literární ambice, takže psala novinové články pro Lidové noviny, básně a knížky pro mládež. Nebyla však příliš nadaná. Angažovala se rovněž v politice.Zprvu pracovala na poště, kde se seznámila se svým manželem, později železničním úředníkem, s nímž měla jediného syna. Byla veřejně činná, angažovala se například v ženském hnutí.V roce 1928 se vdaná poštovní úřednice Sedlmayerová sblížila s T. G. Masarykem, který jí až do roku 1933 zasílal milostné dopisy.+ 6 fotek+ 7 fotek
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Zakladateli Československa bylo 78 let a několik let byl vdovcem, když jej okouzlila čtyřicátnice Oldra Sedlmayerová, vdaná spisovatelka, žijící se svým manželem a synem v malé obci nedaleko Brna. Tehdy začal jejich románek, který byl takovým veřejným tajemstvím.

Petra Járková
Petra Járková 4. července 2019

V roce 1928 se vdaná poštovní úřednice Sedlmayerová sblížila s T. G. Masarykem, který jí až do roku 1933 zasílal milostné dopisy. Ačkoliv nebyla mimořádně atraktivní ženou, našel u ní Masaryk něhu, zázemí a odpočinek od náročného prezidentského života.

Jejich vztah byl veřejným tajemstvím, podle jejich korespondence se setkávali na různých místech, například na lánském zámku, v pražském hotelu Esplanade nebo v bytě jejich přítelkyně Kláry Červenkové na Malé Straně.

Rodinní příslušníci Masaryka vztahu nepřáli, zejména prezidentova dcera Alice Masaryková. Věděla totiž, že se Sedlmayerová pokouší těžit ze svého vlivu na otce. Zřejmě se také domnívala, že otcovy city k jiné ženě jsou důkazem nevěry a neúcty vůči její zesnulé matce, a úsilí bránit T. G. Masaryka před případnými novými známostmi vnímala jako ochranu pro ni posvátného svazku obou rodičů.

Jan Masaryk zemřel 10. března 1948.
Mohlo by Vás zajímat:

Výročí úmrtí Jana Masaryka: Sebevražda, vražda či nešťastná náhoda? Otázky se vracejí

Nakonec se žena, kterou miloval zakladatel československého státu, musela vyrovnávat s nepřízní osudu sama. Zažila vzestupy i pády, těžce jí otřásla rodinná tragédie a nakonec dožila v osamění, bídě a zapomnění.

V roce 1934 nátlaku okolí prezident podlehl a požádal ji, aby mu už nepsala, přesto ji až do konce svého života ctil. Netruchlil však dlouho, navázal vztah s jinou ženou. Jeho novou přítelkyní se stala v Římě žijící sochařka Helena Železná Scholzová.

Masarykova smrt 14. září 1937 Oldru zdrtila. Edvardu Benešovi psala: „Myslím, že jsem Jej znala jako málokdo – lépe, jistě lépe než Jeho rodina.“ A dodala: „Pro mě život ztrácí smysl.“

CO JEŠTĚ NEVÍTE O OLDŘE SEDLMAYEROVÉ, MŮŽETE ZJISTIT Z NAŠÍ GALERIE:

 

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články