Jáchym (42): Smířil jsem se s tím, že manželka má milence. Jen nevím, jak dětem vysvětlit, proč maminka chodí domů pozdě

Možná mi spousta lidí nebude rozumět a třeba mě i odsoudí. Ale nevadí. Rozhodl jsem se sám. Chci svou rodinu udržet pohromadě, takže manželce toleruji nevěru.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (40): Manželka si našla milence, ale já s tím nemám problém. Náš vztah to nijak nenarušilo

Sledoval jsem svou manželku

Asi tak před rokem jsem si všiml, že se moje Petra (40) chová trochu jinak. Začala se zavírat na záchodě s telefonem, někdy jsem měl pocit, že tam něco šeptá. Pak přišly pozdní příchody domů a to už jsem pojal podezření.

Nejsem na to moc hrdý, ale rozhodl jsem se sledovat ji. Děti jsem nevyzvedl z družiny podle domluvy, prostě jsem je tam nechal o něco déle. Počkal jsem na Petru po práci a pověsil se na ni. Vůbec se neohlížela, jen rychlým krokem vyrazila pryč.

Ne domů, ale opačným směrem. Za pár minut vklouzla do nějaké kavárny. Neříkala mi nic o tom, že by měla nějaké setkání, takže jsem netušil, co tam dělá. Stál jsem na ulici, kouřil jednu cigaretu za druhou, a zvažoval, co mám udělat dál.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaromír (35): Vím, že manželka má milence, ale rozvod nechci. To si mám někoho najít taky?

Manželka je mi nevěrná

Asi po pěti rychlých cigaretách mi bylo pěkně blbě, ale rovněž jsem dospěl k rozhodnutí. Vešel jsem do té kavárny, abych zjistil, co se vlastně děje. Bylo mi jedno, jestli mě Petra spatří. Seděla s nějakým chlápkem, který ji držel za ruku. Culila se na něj jako školačka.

Nevím, co by v té chvíli byla adekvátní reakce. Přijít k nim a vrazit oběma pár facek? Nebo si k nim sednout a žádat o vysvětlení? Bezradně jsem tam chvíli stál, pak jsem se prostě otočil na patě a odešel.

Ani nevím, jak jsem vyzvedl děti z družiny a došel s nimi domů. Fungoval jsem na autopilota. Chvíli po nás přišla Petra. Nebylo na ní nic poznat. A tak jsem se v tom nevrtal. To, že mě píchlo u srdce a bylo mi do breku, jsem raději utajil.

Mohlo by Vás zajímat:

Erik (42): Manželka se od milence vrátila s malým suvenýrem. Váhám, zda ji mám vzít zpět

Děti se to nikdy nesmí dozvědět

Od té doby uplynulo několik měsíců. Petra se chová stejně. Domů chodí pozdě, někdy prý byla cvičit, jindy na kávě s kamarádkou... Já zatím trávil čas s dětmi, chodil s nimi na hřiště nebo jsme si doma rozložili lego. Dělal jsem s nimi i úkoly.

To mi v podstatě nevadilo. Horší je, že děti si všímají, že máma chodí domů pozdě. Vždycky jsem se to snažil nějak zamluvit. Když už jsem nevěděl, co jim říct, prostě jsem jim pustil telku. Není to zrovna nejlepší řešení, ale na chvilku přišly na jiné myšlenky.

Možná bych si měl s Petrou promluvit o tom, co dělá. Ale bojím se, že mě bude chtít opustit. Rozpad rodiny si nepřeju. I proto to ty dlouhé měsíce v sobě dusím a toleruji nevěru. Možná, že ji to časem přejde a všechno se spraví. Jsem příliš bláhový?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ignác (55): Když manželce zemřel milenec, rozhodl jsem se pro neobvyklé řešení

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.