Vincent (31): Rozhodl jsem se k velkému kroku a požádal přítelkyni o ruku. To, co zaznělo z jejích úst, nikdy nezapomenu

Vincent (31): Rozhodl jsem se k velkému kroku a požádal přítelkyni o ruku. To, co zaznělo z jejích úst, nikdy nezapomenu
Zdroj: Freepik

Žádost o ruku a následná svatba jsou velmi důležitými kroky v životě každého člověka. Předchází jim obvykle spousta přemýšlení, zda ten, koho si chcete vzít, je opravdu ten pravý. Vincent si byl svou volbou tak jistý, že tento důležitý krok udělal. A nestačil se divit.

Natálie Volfová
Natálie Volfová 07. 09. 2021 13:00

Se Žanetou (29) jsem chodil dva roky, než jsem se osmělil a požádal ji o ruku. Jsem v některých věcech dost tradiční a založení rodiny s tou správnou ženou je jednou z nich.

Konečně jsem si našel partnerku pro život

Dvouletý vztah se Žanetou byl pro mě jako požehnání. Dlouho jsem si nemohl najít ženu, se kterou bych vydržel. Většinou mě hned odsunuly do friend zóny a na druhé nebo dokonce třetí rande došlo jen málokdy.

Proto když jsem potkal Žanetu, od začátku jsem si myslel, že je to žena mého života. Byla krásná, příjemná a respektovala mě. Neutekla, když jsem ji seznámil se svými plány do budoucna. Měli jsme navíc spoustu společných koníčků. „Je to pro tebe ideální partnerka,“ řekla mi matka, když jsem Žanetu představil rodině.

Rozhodl jsem se ji požádat o ruku

Snažil jsem se podle toho také chovat. Po půl roce jsem jí nabídl, jestli spolu nezačneme bydlet. Nadšeně souhlasila a začali jsme hledat podnájem, kam bychom se mohli přesunout. V tu chvíli by mě nenapadlo, že její láska ke mně není opravdová.

Po roce a půl společného bydlení jsem byl přesvědčený, že nastala ta správná chvíle udělat další krok. Požádám Žanetu o ruku. Měl jsem to do puntíku naplánované, prstýnek koupený, a tak jsem se rozhodl přednést jí svou žádost v její oblíbené restauraci. Zarezervoval jsem stůl a doufal, že Žaneta bude mít náladu na romantický večer.

Dala mi košem a já nevím proč

Když jsme si objednali jídlo, řekl jsem si, že teď je ten správný moment. „Žaneto, jsi žena, kterou miluji, a byl bych nejšťastnější muž na světě, kdybys řekla ano a vzala si mě,“ pronesl jsem obřadně a čekal na odpověď, která přišla vzápětí. „Ne,“ zaznělo. „To nejde, prostě to nechci,“ dokončila větu a utekla. Ztrapnila mě před celou restaurací, všichni lidé nás sledovali a viděli, jak dostávám košem.

Ještě chvíli jsem zůstal sedět jako opařený, dojedl jsem a požádal číšníka o účet. „To nemusíte platit, je to na účet podniku,“ řekl mi a já se nikdy necítil hůř. Myslel jsem si, že Žanetina odpověď bude jasná, nad jinou možností jsem ani neuvažoval. To jsem se v ní opravdu tolik spletl?

Další příběhy ze života ➔

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články