Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Je to tu zas. Téměř na vlas přesně po měsíci se do České republiky vrátila vedra sahající ke čtyřiceti stupňům Celsia. Extrémní horka jsou nejen nepříjemná, ale i zdraví ohrožující. Jak se v nich chovat, abychom se cítili dobře a vyhnuli se případným následkům na těle, na to se podíváme spolu s odborníky.
Jako při všech potenciálních zdravotních problémech je základem prevence. Vyvarujte se pobytu na přímém slunci, a to zejména v poledních a časně odpoledních hodinách. Pokud to jinak nejde, chraňte se pokrývkou hlavy a odhalená místa přetřete krémem s SPF 50. Tuto akci pak v pravidelných intervalech opakujte. Pot nebo voda totiž účinky ochranného faktoru snižují.
„Ochranný krém nevydrží celých 12 hodin, takže je třeba ho každé dvě hodiny reaplikovat,“ zdůraznila v Ženských tabu Báry Hlaváčkové dermatoložka Monika Arenbergerová. „Pokud jste na pláži a nechce se vám vylézt z vody, namazat se a počkat půl hodiny, můžete využít spreje nebo mlhy,“ radí.
Ve vedrech hraje zásadní roli oblečení
A pozor, důležitou roli stran odívání hraje přesná teplota vzduchu, v němž se pohybujete. Pokud překročí teplotu tělesnou, je na místě se začít spíše zahalovat než odhalovat. Volte přitom volné světlé oblečení (může být klidně o číslo větší) z přírodních materiálů s dlouhými rukávy a nohavicemi.
Takový oděv bude nejen chránit pokožku před paprsky, ale také vám pomůže udržet tělo v relativním chladu. „Už Jiří Guth Jarkovský v dobách první republiky radil přiměřené zahalení, lehké světlé materiály, slaměné klobouky a častou výměnu všívaných potítek v podpaží,“ uvedl pro Český rozhlas pedagog a historik módy Petr Tylínek. Ostatně, pokud jste někdy byli například v Egyptě, moc dobře si pamatujete, jak odění jste vyráželi na výlet do pouště a jak se tam pohybovali místní.
Strom je mnohem lepší než slunečník
Dobré je také netrávit přehnaně času v centrech měst, kde bývá vlivem rozehřátých budov, silnic a chodníků větší horko než na otevřeném prostranství. Naopak skvělou klimatizací ve vedrech jsou stromy a obecně vegetace, která je schopná snížit teplotu vzduchu, potažmo povrchu až o 10 stupňů.
Bez zajímavosti není ani fakt, že pod vzrostlou třešní se budete cítit mnohem lépe než pod umělou clonou, například slunečníkem. „V ulicích mají stromy teplotní efekt typicky v intervalu 2,8 až 7,6 stupně,“ nechal se pro Českou televizi slyšet Michal Lenhert, expert z katedry geografie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Ve vedrech střídejte vodu s minerálkami
Základem během horkých dnů je také hydratace. Bez lahve vody vůbec nevycházejte ven. Dospělý člověk by měl v teplotách nad 30 stupňů postupně vypít nejméně dva až tři litry tekutin denně, optimálně vody prostřídané s různými minerálkami nebo chlazený slabý čaj - ovocný, bylinkový či zelený. Voda sama o sobě totiž nedokáže nahradit soli ztracené pocením.
„Vyvarovat bychom se měli sladkých a sycených limonád. Alkohol a energetické nápoje zase tělo odvodňují. A nepijte ani příliš chlazené nápoje, ty mohou způsobit křeče v žaludku,“ varuje na svém webu Krajská hygienická stanice pro Střední Čechy.
Jak si poradit s úžehem a úpalem
Pokud jste se přece jen neuhlídali a po celodenním pobytu na slunci na vás jde horečka, zimnice, bolí vás hlava a máte pocit na zvracení nebo dokonce zvracíte, nejspíš jste utrpěli úžeh nebo úpal. Jak s ním, zejména u dětí, naložit, o tom se rozpovídal v pořadu Na kafeečko pediatr známý na sociálních sítích jako Cyril Děckař. „Neřešte rozdíl mezi úpalem a úžehem, to vám dost usnadní život. Obojí je ze sluníčka,“ nabádá v první řadě.
„Na zvracení se nic nedává, horečku srážejte, protože jinak vám dítě vypotí zásoby vody, a dejte ho do postele nebo mu pusťte televizi. A když přestane zvracet, tak mu po nějaké pauze zkuste dávat nějaké tekutiny,“ dodává odborník.
