Facebook
Instagram
Jak se má muž zachovat, když zjistí, že má dospělou dceru, kterou nikdy neviděl? Jakub měl obavy a zvažoval, že setkání na poslední chvíli odřekne.
Držel jsem hrnek s kávou, ale nedokázal jsem si dát ani doušek. Stále jsem kontroloval hodinky, kolik času mi zbývá do setkání s dcerou. Pár minut...
Na univerzitě jsem měl hodně žen
O tom, že jsem otcem dvacetileté dcery, jsem se dozvěděl teprve před pár týdny. Řekl mi to spolužák z vysoké školy, který se přátelil s jistým Adamem (44). Když jsem studoval na univerzitě, chodil jsem několik měsíců s Adamovou sestrou Jitkou (42).
A teď Adam požádal našeho společného kamaráda o moje telefonní číslo s tím, že se Jitka chce se mnou setkat. Upřímně řečeno, vůbec jsem si ji nepamatoval, přece jen uplynulo hodně let. Byly to časy, kdy se toho hodně dělo, a já tehdy vztahy s dívkami nebral příliš vážně. Často jsem přespával na dívčích kolejích. Bylo těžké si je všechny zapamatovat.
S Jitkou to bylo trochu jiné. Chodili jsme spolu asi půl roku, což byl na mě opravdu rekordní čas. Po třetím ročníku se rozhodla vrátit domů, do Brna. Říkala, že si potřebuje rozmyslet svou budoucnost a možnosti, které na ni čekají v rodném městě.
Pocítil jsem kvůli tomu nějaký smutek, ale upřímně řečeno, kromě společných chvil v ložnici nás toho moc nespojovalo.
Moje bývalka byla bezcitná
V kavárně jsem ji poznal hned na první pohled. A ona mě také. Pozdravili jsme se, ale ticho nebylo. Hned jsem dozvěděl, že Jitka se před lety vrátila do Prahy a provdala se. A to nebylo poslední překvapení, které si pro mě připravila.
„Proč jsi mi to neřekla?“ zeptal jsem se šokovaně. Prozradila mi totiž, že tehdy byla těhotná...
„No víš, myslela jsem na to, ale nebyl jsi připravený na roli otce. Hodně jsi pařil. Nedokázala jsem si představit svatbu s mužem, který neměl ani vlastní byt. Byl jsi naprosto nezodpovědný. S Oldou je to úplně jiné...“
Namítl jsem, že zcela ignorovala mé city.
„Co se stalo, to se neodstane, nehysterči. Jsem tu kvůli tomu, že tvoje dcera Justýna tě chce poznat. Nevím proč, ale má na to právo, že? Začala tušit, že Olda není její pravý otec. Neměla jsem jinou možnost, musela jsem jí to říct.“
„Je mi podobná?“ zeptal jsem se znepokojeně.
Jitka zavrtěla hlavou.
„Naštěstí je rozumná... Má jen tvoje oči....“
Začalo mi docházet, že mám dospělou dceru. Jitka má pravdu, tehdy jsem si skutečně nezasloužil být otcem. Ale mohla mi dát šanci! Asi jsem nebyl nejlepším kandidátem na manžela a otce, ale kdo ví, možná by mě taková zpráva přiměla vzpamatovat se rychleji...
Setkal jsem se s dcerou
Opět jsem se podíval na hodinky. Mohl bych se z toho setkání vykroutit? Snad je ještě čas...
„Ahoj,“ zaslechl jsem náhle ženský hlas. „Ty jsi Jakub, že?“
Přede mnou stála velmi mladá a krásná dívka. Měla hezky tvarované rty a modré oči, stejné jako já. Byla to určitě ona. O tom jsem neměl žádné pochybnosti.
„Ano, to jsem já,“ konečně jsem se vymáčkl. „Justýno? Jasně, že jsi to ty. Sedni si. Dáš si kávu? Nebo raději džus?“ byl jsem zmatený, nevěděl jsem, jak se mám chovat.
Měl jsem v hlavě prázdno a srdce mi bilo jako zvon. Sedla si naproti mně a začala si mě bedlivě prohlížet. Chvíli jsme se na sebe dívali v naprostém tichu. Možná se mi to jen zdálo, ale má dcera ze mě nebyla nijak zvlášť nadšená.
Není divu, s tím mým hloupým výrazem v obličeji... Stále jsem si nebyl jistý, jak to všechno dopadne. Jak mám mluvit s dospělou dcerou, když ji vůbec neznám?
Dlouho jsme seděli ticho. Byl jsem přesvědčen, že ten rozhovor nikdy nezačneme. Naštěstí promluvila první.
„Opravdu jsi nevěděl, že existuju...“ spíš konstatovala, než se ptala. „Chtěla jsem tě poznat, ale teď nevím, co mám dělat.“
„Já taky ne...“
„Mám ti říkat tati?“
„Možná raději Jakube...“ navrhl jsem váhavě.
Byl jsem bezradný
Sakra! Vůbec jsem se na to setkání nepřipravil. Možná jsem si o tom měl promluvit s nějakým psychologem nebo já nevím s kým.
„Pověz mi něco o sobě. Jsem si jistá, že máma ti už o mně hodně řekla,“ nadhodila Justýna.
Začal jsem jí nesouvisle vyprávět o svém poněkud nezáživném životě. O jejích prarodičích, mých rodičích. Svěřil jsem se jí, že pro mě vždy byli jako starší kamarádi.
„Stále se přátelíme...“
„Kdo ví, možná se mi to taky podaří,“ řekla zamyšleně.
Vyprávěl jsem Justýně několik rodinných historek, včetně té, jak mě těsně před maturitou zasáhl elektrický proud a pravděpodobně proto jsem si na univerzitě vybral obor elektrotechnika. Když jsem začal mluvit o studiích a zmínil její matku, Justýna mávla rukou.
„To můžeš vynechat, vím všechno. Máma taky nebyla svatá.“
„Ehm, tehdy jsem si nemyslel, že je to vztah s budoucností. Šlo jen o sex. I když... tohle bych ti asi neměl říkat,“ přiznal jsem.
„Možná tě to překvapí, ale vím, odkud jsem přišla. A teď už znám ještě víc podrobností,“ řekla vážně.
Připravila mě o společné roky s dcerou
Donedávna si Justýna myslela, že její život je v pořádku. Najednou se všechno změnilo. Stejně to bylo i se mnou. Netušil jsem, že mám dceru. Neviděl jsem, jak roste, dělá první krůčky, nosí první známky ze školy. Neviděl jsem, jak jde na první rande. Neměl jsem žádný vliv na její vývoj. Ani na to, čím se stane v budoucnu. Jitka rozhodla za mě...
Naštěstí mám také syna Martina (12). Řekl jsem o něm Justýně, stejně jako o své ženě a o tom, jak jsem byl šťastný, když se narodil náš syn.
"Takže mám brášku? Vždycky jsem chtěla mít sourozence!“ vykřikla a v očích se jí objevily slzy radosti. Natáhl jsem ruku a pohladil ji po vlasech.
„Myslím, že budeš mít příležitost poznat ho,“ řekl jsem dojatě.
Naštěstí jí zazvonil telefon, protože jsem cítil, jak mi do očí stoupají slzy. Volal její přítel, měla totiž malé zpoždění na schůzku.
„Přestaň, vím, kolik je hodin. Dobře víš, že jsem teď na setkání s tátou,“ řekla rázně do telefonu. „Dej mi ještě chvilku...“
„Můžu brášku naučit lyžovat, co ty na to?“ zeptala se a já nadšeně souhlasil.
Od chvíle, kdy Justýna vročila do mého života, uplynula už nějaká doba. Ty společně strávené chvíle byly pro nás oba velmi důležité. Cítil jsem obrovskou úlevu a radost, že jsem se odvážil na to setkání jít, i když jsem se předtím bál.
Miluju trávit čas se svou dcerou. Už jsme naplánovali společné Vánoce a půjdeme také lyžovat na hory. S ní, mou milovanou ženou a mým synem. Začala zcela nová kapitola mého života...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
