Janina (42): Léta jsem bilancovala a plánovala. Minulý rok jsem se na to vykašlala a všechno se změnilo

Každý rok si kolem Vánoc sednu s hrnkem čaje a sešitem, bilancuju a sepisuju předsevzetí. A každý rok to dopadne stejně: první dva týdny se snažím, pak sklouznu zpět do starých kolejí a mám pocit, že jsem selhala. Minulý rok jsem toho měla tolik, že jsem se na celý rituál prostě vykašlala. Řekla jsem si, že to nemá cenu, že se tím akorát stresuju. Takže žádné seznamy, žádné plány, žádné očekávání.

Hana (45): Manžel a děti považovali mou péči o domácnost za samozřejmost. Moje novoroční předsevzetí to všechno změní

Bylo to jednoduché

Na Nový rok jsem se probudila s lehkou kocovinou, vyšla ven na čerstvý vzduch a šla si koupit kávu do malé kavárny na rohu. Bylo tam poloprázdno, většina lidí asi ještě spala. A právě tam jsem potkala jeho. Byl to typ člověka, kterého si nejdřív nevšimnete, ale pak se přistihnete, že o něm přemýšlíte ještě hodiny. Když se usmál, něco ve mně povolilo.

Začali jsme se vídat. Všechno bylo jednoduché, žádné hry, žádné zbytečné komplikace. Po letech toxických vztahů to působilo skoro podezřele. Připadalo mi to jako něco, co se stane jednou za život. Až do momentu, kdy jsem na poličce mezi knihami našla poznámkový blok, o kterém jsem si nic nemyslela, ale pak jsem na jedné stránce zahlédla svoje jméno.

Petr (24): Vánoce jsem poslední roky neměl rád. Až jedno náhodné setkání můj názor dokonale změnilo

Chvíli jsem se bála

Četla jsem jen pár řádků. Psalo se tam, jak mě poprvé uviděl. Ne v té kavárně na Nový rok, ale o tři měsíce dřív. Prý mě tam vídal pravidelně. Seděla jsem u okna, pracovala na notebooku, občas jsem si povídala s baristou. On si mě všímal dávno předtím, než jsem si všimla já jeho. A pak tam stálo, že se bavil s baristou o tom, co ráda piju, kdy chodím do práce, že má pocit, že by to mohlo někam vést. „Doufám, že seberu odvahu a oslovím ji.“

Seděla jsem na posteli a nevěděla, jestli mám panikařit, nebo se usmívat. Nebyly tam žádné divné poznámky, žádné posedlosti, jen popisy situací, které jsem si vůbec nepamatovala.

Když se vrátil z nákupu a viděl deník na posteli, začal se omlouvat. Vypadal vyděšeně, že jsem si to přečetla. Já jen seděla a poslouchala. Došlo mi, že naše setkání nebyla náhoda. Ale nebylo to ani nic, čeho bych se měla bát. Všiml si mě, líbila jsem se mu a šel si za svým.

Na Nový rok budeme mít výročí a já začínám přemýšlet, jestli si nějaká předsevzetí zase sepíšu, nebo to nechám náhodě jako minulý rok?

Klára (36): Náhoda v parku mi přivedla do cesty muže, který mi pomohl přelstít rodinu. Teď ho miluji

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].