
Jaroslavovi leze na nervy manželka. Od té doby, co se stará o vnoučata, Jaroslav neustále dojídá jídlo, co děti nesnědly. Už si ani nepamatuje, kdy mu manželka uvařila něco dobrého.
V naší rodině to funguje podivně. Těšil jsem se na dobu, kdy děti vyletí z hnízda a zůstaneme s manželkou sami. Budeme jezdit na výlety, relaxovat na zahradě a užívat si klidu.
Výchova dětí nebyla snadnou záležitostí
Měli jsme dvě děti brzy po sobě. Bydleli jsme s manželčinými rodiči a já neustále plnil příkazy tchána. Aby byl v rodině klid, tak jsem poslouchal. Vadilo mi, že mi diktuje, co mám kde udělat. Ale byl to dominantní chlap, tak jsem do otevřeného konfliktu nešel.
Naštěstí tchán brzy zemřel a byl klid. Pak zemřela i tchyně a my zůstali s manželkou na celý dům sami. Do toho se nám narodilo třetí dítě. Neplánovaně. Takže to u nás bylo jako v cirkusu. Dva puberťáci a batole. Druhé kolo. Plínky, školka, škola a jeho puberta v době, kdy jsem slavil padesátku.
Těšil jsem se na klid, ale ten nepřišel
Manželka je skvělá máma. Ale i ona se těšila, až si odpočineme. Jenže jen co nejmladší dítě opustilo rodný dům, nejstarší dcera porodila našeho prvního vnuka. A pak dalšího. A pak začala rodit i manželka prostředního syna. Celkem máme čtyři vnoučata. Asi tušíte, že klid rozhodně nemáme.
Když u nás nejsou děti od nejstarší dcery, jsou u nás děti od syna. Všechna naše vnoučata milují rajskou omáčku s masovými kuličkami a těstoviny. Nebo bramborovou kaši s kuřecím řízkem. Manželka už několik let v podstatě nevaří nic jiného. A protože neumí navařit malý objem jídla, stala se ze mě lidská popelnice. A aby toho nebylo málo, dojídám i to, co děti nesnědí. Manželka mi to jednoduše narovná na talíř a musím to dojíst. Je to nechutné.
Už nemám radost ani z jídla
„To víš, že vám uvařím rajskou. Moc se na vás s dědečkem těšíme,“ slyšel jsem manželku. To znamenalo jediné. O víkendu u nás budou vnoučata. Takže zbude rajská omáčka a budu ji jíst až do středy. Manželka nerada plýtvá jídlem. Poslední roky, co máme vnoučata, neustále dojídám jídlo, které oni nesnědli.
Už mi to leze krkem. Řízky nebo rajská. Nic jiného neznám. Manželka odmítá vařit dříve, než se dojí jídlo, co je uvařené. A je jí jedno, že už mi to nechutná. Že už nemohu rajskou omáčku ani vidět. Dokonce jsme se už kvůli tomu opakovaně pohádali. Možná to zní jako blbost, ale je to vážně náročné. Jíst jídlo, co nechutná. Pořád dokola.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




