Facebook
Instagram
Jindřiška se před časem seznámila s pohledným Pierrem, který byl v Praze na služební cestě. Několikrát se spolu vyspali a on se pak vrátil domů. Jindřiška od té doby hledá někoho podobného, protože po milování s černochem už jiného chlapa nechce...
Vždy jsem snila o vášnivém milostném zážitku s někým zcela odlišným. A fascinovala mě myšlenka zkusit to třeba s černochem.
Čeští kluci mi nic neříkají
Je mi pětadvacet a mám za sebou několik vztahů, ale vždycky jsem cítila, že tomu něco chybí. Kdysi jsem si myslela, že chyba je ve mně, protože všichni moji partneři byli normální kluci. Ale možná že byl problém právě v té jejich normálnosti.
Zjistila jsem to, když mě kámoška Verča (26), se kterou bydlím, pozvala na večeři. Měla objednaný stůl pro kolegy z Francie, kteří byli v Praze na služební cestě. Oni byli tři, kámoška měla jenom jednu kolegyni, která umí anglicky.
Večeře zdarma v luxusní restauraci? Proč ne. Decentně jsem se oblékla, žádné vyzývavé šaty, a vyrazila jsem. No a právě tehdy jsem potkala Pierra (36)...
Potkala jsem přitažlivého Francouze
Verča mě ještě předem instruovala, že ti chlapi jsou ženatí a jde o čistě společenské posezení. Nijak mi to nevadilo. Jenže mi stačil jenom jeden pohled na Pierra a já roztála. To, jak elegantně vypadal, jak slušně se choval a zábavně a chytře vedl konverzaci s celou společností, to všechno mě fascinovalo.
Ještě nikdy jsem nepotkala takového člověka, který by byl středem pozornosti, ale rovněž to nebylo jenom o něm a jeho egu. A navíc měl téměř dva metry, což mi vyrazilo dech. Verča viděla, že jsem celá rudá a zatáhla mě na záchody. "Hele, ne že si s ním něco začneš," varovala mě. "Když on je..." nedořekla jsem. "Já vím, právě proto. U nás ve firmě se takové věci nepřipouští," dodala Veča a hodila po mě ubrouskem, do kterého si utírala umyté ruce.
Kamarádčino varování pochopitelně nezabralo. Celý večer jsem seděla jako na trní a žmoulala v ruce ubrousek, na který jsem napsala své telefonní číslo. Když se cizinci loučili, vtiskla jsem Pierrovi do kapsy ubrousek a pelášila pryč. Verča mi pak poděkovala za pomoc a byla byla ráda, že jsem to zvládla. Kdyby tak věděla pravdu...
V posteli už chci jenom černocha
Pierre se mi ozval druhý den večer a pozval mě na skleničku. Zajímal se, jestli opravdu nepracuji pro jejich firmu. Nedokázala jsem se soustředit na to, o čem jsme mluvili. Byla jsem jím úplně pohlcena a to v mnoha významech toho slova. Skončili jsme totiž na hotelu, kde se mi věnoval neuvěřitelným způsobem. Dbal na to, abych si to užila snad ještě víc než on.
Přesvědčila jsem se, že je tam dole mimořádně obdařený, ale on byl natolik vnímavý, něžný a zkušený, že jsem počáteční strach rychle překonala. A nemohla jsem se ho nabažit. Ani nevím jak, ale najednou začalo svítat. To jsme opravdu promilovali celou noc?
Než se Pierre vrátil do Francie, milovali jsme se každou noc. Tak intenzivní a příjemný zážitek mi žádný český muž ještě nabídl. A tak vážně přemýšlím nad tím, že se přestěhuji do Francie. Doufám, že tam potkám někoho podobného...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.