
Jirkova máma je tvrdohlavá. Nechává si zateplit fasádu domu a Jirkovi o tom ani neřekla. Z letiště matka Jirkovi tuto informaci zavolala s žádostí o to, aby na stavbu dohlédl.
Moje máma mě dohání k šílenství. Je to neřízená střela. Žena, co se nechová racionálně a co je tak moc tvrdohlavá, že si nenechá poradit. Vždy jedná jen podle svého úsudku, který je často úplně mimo.
Její oznámení mě zaskočilo
„Jiříčku, ahoj. Volám ti z letiště. Letím s kamarádkou na dva týdny na dovolenou k moři. Tak ti to říkám a chci tě poprosit, abys občas zajel dohlédnout na dům. Právě mi ho zateplují. Mám tam firmu,“ slyšel jsem z telefonu.
„Ahoj mami, cože? To jsi se úplně zbláznila? Kde jsi tu firmu získala? Víš o ní něco? Jak pracují, jak jsou spolehliví? A proč ses neporadila? A co tam teď dělají? A to je tam necháš bez dozoru a klidně si odjedeš? Chodím do práce, nemám čas provádět dostatečnou kontrolu,“ argumentoval jsem.
Chování mojí matky mě dohání k šílenství
Využil jsem situace, že mě dělníci neznají, a několikrát jsem projel kolem domu. Nebo jsem zastavil autem u protějšího domu a díval se. To, co jsem viděl, se mi vůbec nelíbilo. Nejsem zedník, nerozumím tomu, ale už na první pohled bylo zřejmé, že nedodržují pracovní postupy. A tak jsem to šel řešit.
„Dobrý den, pánové. Jsem syn majitelky domu a přišel jsem zkontrolovat stavbu. A vidím, že si musíme promluvit. Nelíbí se mi, že matce zateplujete dům z nějakých zbytků. Co to lepíte za odřezky na ten dům? Vždyť to nejsou celé polystyrenové desky, ale nějaké zbytky z jiné stavby,“ zlobil jsem se.
Neznalost neomlouvá a já se nezachoval správně
Bohužel mě nenapadlo si stav vyfotit. Odjel jsem rozčilený domů s tím, že budu volat majiteli firmy. Ten se se mnou domluvil, že si dáme druhý den schůzku na stavbě a promluvíme si. Když jsem k domu své matky druhý den po práci přijel, došlo mi, že mě firma obelstila. Celá jedna strana domu, kde byly nalepeny kousky polystyrenu, byla hozená do lepidla a nebylo nic vidět.
Na boční straně byly nalepeny velké desky polystyrenu a majitel firmy mi ukazoval, že pracovní postup dodržují. Byl jsem bez důkazů a majitel firmy si toho byl moc dobře vědom. Měl jsem dost chování své matky a řekl jsem si, že se nebudu rozčilovat. Splnil jsem to, o co mě matka žádala. Kontrolu jsem provedl, něco zachránil a zbytek je na matce. Ať si zaplatí peníze za takovou fušeřinu. Ať si pak řeší následky sama. Matka se vrátila z dovolené a byla spokojená, jak práce pokročila. Stručně jsem jí sdělil, co se na stavbě dělo, a ona mě odbyla, že jsem zbytečně dělal problémy. Odjel jsem a už s tím nechci mít nic společného.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




