
Jirka si zpočátku myslel, že je přítelkyně jeho syna jen neuvěřitelně přátelská a kontaktní. Brzy si ale uvědomil, že její neustálé objímání, dvojsmyslné vtipkování a pohledy nejsou nevinné, ale cílené na něj...
Na začátku jsem si říkal, že to přeháním. Že je ta mladá holka prostě jen hodně přátelská a extrovertní. Ale čím dál víc cítím, že to, co dělá, by mohlo zničit nejen její vztah s mým synem, ale i celou moji rodinu.
Manželka z toho měla legraci
Kláru nám syn představil před rokem. Byla hezká, milá, trochu moc upovídaná, ale zdála se sympatická. Tom byl spíš introvert, živější přítelkyně mu mohla jen prospět, šeptl jsem tehdy ženě. Když jsme se po večeři loučili, objala mě Klára na můj vkus až moc kontaktně. „Každý má nějaké zvyky…“ pomyslel jsem si tehdy. Jenže u té holčiny nešlo o zvyky, ale zajímal jsem ji já.
Vrhala se tak na mě pokaždé, často na mě mrkla, vyloženě vyhledávala fyzický kontakt, dvojsmyslně se mnou vtipkovala, nepřiměřeně se smála mým vtipům… Manželka si toho časem všimla, ale nebrala to vážně, dělala si z toho legraci. „Té holky je trochu moc, ale ten náš kluk přesně tuhle energii potřeboval. Konečně trochu žije… no a ty si taky užiješ, viď?“ smála se.
Jenže má žena nemohla postřehnout úplně vše, viděla jen část Klářina chování ke mně. Lukyho přítelkyně chytře vyhledávala chvíle a okamžiky, kdy při jejích náznacích zájmu nikdo nebyl, anebo nikdo nedával pozor.
Začalo mi to být nepříjemné
Nejhorší bývají dny, kdy u nás zůstávají přes noc. A tak jsem Kláru občas potkal před koupelnou, když šla večer na toaletu, nebo dokonce pozdě v noci, když se šla napít. Já obvykle ponocuji, večer se mi nejlépe pracuje. „Jirko, doufám, že Luky bude ve vašich letech vypadat stejně dobře. Ostatně figuru máte lepší než on. Bude na sobě muset zapracovat…“ smála se, když jsme se nedávno v noci potkali v kuchyni.
Ženy se mi líbí, nebýval jsem svatý, ale lichotky od přítelkyně mého syna na mě byly moc. Zrudl jsem a koktal: „Klárko, přeháníš!“. Opět se zasmála a řekla mi, že rozhodně ne a přisedla si. Okamžitě jsem sbalil notebook, řekl, že už končím, a z kuchyně jsem doslova utekl. Od té doby se jí vyhýbám, jak mohu. Vůbec nechápu, o co té holce jde, co je to za hru. Zkouší snad, kam až může zajít, a dobře se při tom baví? Cítím se kvůli tomu extrémně trapně – ne kvůli sobě, ale kvůli ní.
Syn nic netuší
Tomáš si ničeho nevšiml. Je do Kláry blázen. Občas o ní mluví s takovou hrdostí, že mi je z toho úzko. „Táto, ona je fakt neskutečná. Nikdy jsem nikoho takového nepotkal,“ řekl mi jednou. Jen jsem přikyvoval a mlčel. Párkrát jsem byl rozhodnutý se synem nebo s ženou o všem mluvit, ale co bych jim vlastně řekl? Že se jeho přítelkyně chová nevhodně? Že se mě snaží svádět? Zní to absurdně.
Naposledy, když odcházeli, se na mě opět „vrhla“. Lukáš v tu chvíli něco řešil s manželkou. Klára se ke mně přitiskla a zmáčkla mi hýždě! Cítil jsem vůni jejího parfému a naprosto narovinu napíši i vzrušení – prostě jsem jen chlap, v některých věcech tělu neporučíte. A to už bylo moc! Vše musím nějak řešit, než mi to celé zničí rodinu, manželství a synovo štěstí. Jenže co udělat?
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




