
Jitka s manželem bydlí v pronájmu na sídlišti v Plzni. Kvůli vlně veder si pořídili výkonnější ventilátor. Sousedka odvedle si ale hučení vycházející z bytu vyložila po svém a začala tvrdit, že mají puštěné počítače na těžbu kryptoměn. Co začalo jako absurdní nedorozumění, přerostlo ve stížnosti, které mohly Jitku a jejího muže připravit o bydlení.
Bydlíme s manželem Tomášem v pronájmu na sídlišti v Plzni už šest let. V červenci teploměr na balkoně často ukazoval přes 36 stupňů a v našem bytě v sedmém patře se nedalo spát.
Pořídili jsme si pořádný ventilátor
Starý stolní ventilátor to nezvládal, tak jsme jeli do obchodu a koupili velký sloupový ventilátor za téměř pět tisíc korun. Postavili jsme ho do ložnice k posteli a poprvé po týdnu jsme se vyspali. Ráno jsem se probudila a měla jsem pocit, že se léto bude dát přežít.
Tomáš si ventilátor přes den přenášel do obýváku, kde má pracovní stůl, protože pracuje z domova. Sedí u počítače od rána do večera, klienti mu posílají podklady a on potřebuje mít klid a snesitelnou teplotu.
Ventilátor tedy běžel skoro pořád. Tiše hučel, nic víc. Říkala jsem si, že to je nejlíp utracených pět tisíc za celé léto.
Sousedka mě zastavila s podivnou otázkou
Paní Vondráčkovou odvedle jsme do té doby znali jen od pohledu. Je vdova, je jí přes sedmdesát, vždycky slušně pozdravila a jednou nám nechala za dveřmi tašku jablek ze zahrádky. Věděli jsme o ní jen to, že žije sama a že za ní občas jezdí vnuk. Vždycky se chovala slušně.
„Co vám to tam pořád běží? To hučení jde přes zeď i v noci,“ zeptala se mě jednou.
Omluvila jsem se a vysvětlila, že máme kvůli vedrům výkonnější ventilátor.
Podívala se na mě, jako bych jí lhala do očí. „Ventilátor nehučí čtyřiadvacet hodin denně. Já vím, co to je,“ řekla a odešla.
Nechala jsem to být, přišlo mi, že to zbytečně nafukuje.
Jenže pak Tomáš potkal ve výtahu souseda z pětky a ten se ho pobaveně zeptal, jestli u nás doma opravdu těžíme bitcoiny. „Vondráčková říká, že vám hučí stroje i v noci a že z toho bude mít celý dům obří účet za elektřinu,“ dodal.
Ukázalo se, že paní Vondráčková to vykládala po celém vchodě. U popelnic, u schránek, každému, koho potkala. Smáli jsme se tomu. To byla chyba. Ona to myslela smrtelně vážně a my jsme mlčeli, místo abychom to hned uvedli na pravou míru.
Hrozí nám ztráta bydlení
Začátkem srpna přišel Tomášovi e-mail od majitele našeho bytu. Obdržel stížnost, že v bytě provozujeme „nepovolenou podnikatelskou činnost s nadměrnou spotřebou elektřiny a hlukem“ a že tím porušujeme nájemní smlouvu.
Dívala jsem se na ten e-mail a ruce se mi třásly. Šest let jsme platili nájem na den přesně a teď nám kvůli ventilátoru hrozilo, že přijdeme o bydlení.
Volala jsem mu ještě ten večer. Byl odměřený, řekl jen, že stížnost musí prošetřit a že se ozve. „Paní sousedka píše o hluku a o nadměrné spotřebě. To není jen tak,“ dodal.
Paní Vondráčková mezitím napsala i na výbor společenství vlastníků. Na nejbližší schůzi byl kvůli nám zařazen zvláštní bod programu.
Tomáš jí to šel vysvětlit, ale nepochodil. Pořád tvrdila, že načerno podnikáme a plýtváme elektřinou.
Na schůzi jsem přinesla vyúčtování i ventilátor
Rozhodli jsme se, že se budeme bránit fakty. Vyžádala jsem si od dodavatele rozpis spotřeby elektřiny za poslední tři roky. Byla skoro stejná, v létě dokonce nižší než v zimě.
Na schůzi výboru jsem přišla s vyúčtováním v deskách a Tomáš přinesl ventilátor. Postavil ho doprostřed místnosti a zapnul.
„Tohle je celá naše těžba bitcoinů,“ řekl.
Pár lidí se zasmálo, předseda výboru si prohlédl papíry a bylo hotovo.
Paní Vondráčková ale seděla se sevřenými rty a na papíry se ani nepodívala. A pak konečně řekla, o co celou dobu šlo. „Vnuk taky začal s kryptoměnami. Nalákali ho na snadný výdělek, investoval do toho čtyři sta tisíc a všechno prodělal. Půl roku se s nikým nebavil,“ prohlásila. „Já vím, jak takové věci začínají, a nedopustím to v našem domě.“
Nezlobila se, mluvila klidně. Byla přesvědčená, že celou dobu jenom chrání dům a nás všechny v něm.
Omluvy jsme se nedočkali
Předseda jí vysvětlil, že ventilátor není počítač a že spotřebu máme doloženou. Jen pokrčila rameny a odešla dřív, než schůze skončila.
Majiteli našeho bytu jsme poslali stejné podklady doporučeným dopisem i e-mailem. Za týden se ozval a omluvil se, že stížnost nejdřív neověřil a rovnou nám psal o porušení smlouvy.
Stálo nás to tři týdny nervů, konzultaci u právničky za 1 500 korun a spoustu večerů, kdy jsme místo spaní sepisovali vysvětlení a skenovali vyúčtování. Tomáš kvůli tomu odložil práci pro dva klienty.
Ventilátor teď na noc vypínáme, i když nemusíme. Někdy je sice v noci vedro, ale spíme klidněji.
S paní Vondráčkovou se zdravíme dál. Nikdy se nám neomluvila. Svým způsobem jí rozumím. Měla negativní zkušenost.
Jen jsem pochopila jednu věc. Nejvíc nám neublížilo vedro ani hučení za zdí, ale to, že si člověk o sousedech vytvoří příběh dřív, než se jich zeptá, jak je to ve skutečnosti.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




