Johana (21): Rodiče mě nenaučili plavat ani jezdit na kole. Když jsem potkala svého prvního kluka, čekal mě pěkný trapas

Když Adam (25) zjistil, že neumím jezdit na kole ani plavat, vůbec se mi nesmál. O to víc ho miluji, zažila jsem v pubertě jen pohrdání. Dokonce se rozhodl, že mě všechno naučí.

Mohlo by Vás zajímat:

Bedřiška (29): Jsem mámě vděčná za to, jak mě vychovala. Jen by mě už mohla nechat žít

Rodiče mě nikdy ke sportu nevedli

Dodnes neumím přesně vysvětlit, kde se stala chyba. Rodiče na mě neměli moc času, pracovali ve vědecké branži a já byla jedináček. Byla jsem introvert, a tak jsem neměla ani moc přátel. Dětství jsem strávila v knihách a se svými myšlenkami. V pubertě jsem ale začínala chápat, že se až moc liším a nezapadám. Kvůli tomu jsem se začínala přejídat a tloustnout.

Šlo to ruku v ruce, zkrátka jsem se nikdy moc nehýbala, neběhala s dětmi venku. Nenaučila jsem se ani plavat, jezdit na kole, nebo třeba lyžovat a bruslit. Rodiče neměli snad nikdy dovolenou a na prázdniny mě posílali k babičce, kde jsem většinou pomáhala s prací kolem domácích zvířat. Když mě třeba nějaká sousedka na vesnici pozvala, ať jdu s ostatními na koupaliště, odmítla jsem.

Zaprvé jsem se styděla do plavek a zadruhé jsem věděla, že bych byla ve vodě všem pro smích. Už mě párkrát napadalo, že se to naučím sama. Ale bez cizí pomoci by to mohlo být nebezpečné. Věnovala jsem tedy veškerou energii studiu a pohybové záliby jsem ignorovala. Až do doby, než jsem potkala svého prvního kluka.

Mohlo by Vás zajímat:

Naďa (24): Vyjížďka na kole se proměnila v děsivý zážitek. Vylekalo mě chroptění ze studny

Na vysoké škole jsem si našla kluka

Na vysoké jsem už nebyla tou plnoštíhlou stydlivou holkou. Díky profesorům ze střední jsem získala sebedůvěru, alespoň co se týče učení. Přátelila jsem se se staršími lidmi kolem mých rodičů, kteří jsou ale stále dost velcí „mimoni“. Nechápu, čím jsem zaujala Adama, který mě pozval na rande a dal mi najevo silnou náklonnost.

Zamilovala jsem se do něj, jen jsem se mu bála přiznat, jaké jsem nemehlo. S hrůzou jsem poslouchala, že rád lyžuje a jezdí na kole. Plánoval, kam vyrazíme v létě na výlet, a mně se vracely vzpomínky na dětství, kdy jsem seděla sama za barákem na klepadle s knížkou. Pořád jsem čekala na příležitost, kdy se Adamovi svěřím.

Pak mě pozval na víkend ke kamarádovi na chalupu. Měli tam krytý bazén, byla to dost luxusní horská stavba. Vzala jsem si plavky a stále doufala, že se tomu nějak vyhnu. Nebo že bude bazén mělký a já dosáhnu na dno. Bylo na čase přiznat, že neumím plavat. Všichni kamarádi koukali celkem vyjeveně, ale nikdo se mi nesmál.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdislava (30): Tchyně mě ponižuje, protože neumím vařit. Myslím, že to v životě není to nejdůležitější

Přítel se mi nevysmál, naopak mě vše učí

Adam překonal moje očekávání, zjistila jsem, že se před ním nemusím stydět. Naučit mě plavat vzal jako výzvu. Už jsem neměla co ztratit a řekla mu i o tom, že jsem nejela nikdy na kole. Byl fascinovaný, jaký si našel exemplář, musela jsem se smát.

Zatím pracujeme na plavání, překonat strach je dost náročné. Adam už se těší, až mě na jaře vytáhne někam, kde nás nebude nikdo rušit. Už mi i koupil kolo! Jsem mu vděčná, že nade mnou nezlomil hůl. Myslím, že mě s ním čeká hodně dobrodružství.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (25): Přítel mi dal kopačky, protože neumím vařit jako jeho máma. Když odešel, docela se mi ulevilo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.