Johy (21): Načapala jsem přítele se sestrou. Zničili mi život i domov

Příběhy o lásce: Načapala jsem přítele se sestrou. Zničili mi život i domov
Zdroj: Pexels

Johy si konečně našla přítele. Těšila se, až ho představí doma svým rodičům a starší sestře Petře. Té se ale její přítel zamlouval více, než je zdrávo...

Alena Stárková
Alena Stárková 30. 05. 2026 13:30

Ještě donedávna jsem bydlela u našich doma. Kromě mě tam bydlela i moje o tři roky starší sestra Petra. Incident, který se kvůli ní stal, mě před několika měsíci donutil se odstěhovat.

Byly jsme dost odlišné

Nikdy jsme k sobě neměly vyloženě blízko, protože jsme byly každá dost jiná. Já jsem byla spíše introvertní, jako moje máma, měla jsem jenom pár kamarádů a radši jsem byla sama, ona byla oproti tomu vyloženě extrovertní, milovala pozornost a často ji na sebe strhávala. Neměly jsme spolu ale žádný problém a vycházely jsme spolu docela dobře. Nikdy jsem o ní nemohla říct nic špatného, ačkoliv jsem ji občas nechápala.

Před rokem jsem si našla svého prvního přítele Lukáše. Seznámili jsme se na jednom mezifakultním předmětu v prváku na výšce, kde nám byl dohromady přidělen projekt. Docela nečekaně mezi námi přeskočila jiskra a začali jsme se vídat i po tom, co předmět skončil. Když jsme spolu začali chodit, nemohla jsem být šťastnější. Byl to první kluk, do kterého jsem se zamilovala a se kterým jsem dokázala navázat plnohodnotný kontakt, i když jsem byla introvertní.

Přivedla jsem domů poprvé svého přítele

„Myslím, že se vám bude líbit,“ rozplývala jsem se před celou mou rodinou, když jsem jim oznámila, že jsem konečně zadaná, „je opravdu moc fajn, takový upovídaný…“

„Tak to se těšíme, až nám ho představíš,“ mrkla na mě Petra. A to nastalo krátce potom. Přivedla jsem Lukáše domů po možná dvou měsících chození, abych ho našim a Petře představila. Všichni z něj byli naprosto unesení a on z nich, a tak u nás doma začal trávit spoustu času.

Chodil k nám skoro každý víkend, někdy i v týdnu. Večeřel s námi, hrál společenské hry, pomáhal tátovi na zahradě a v garáži anebo mámě s nákupem. Petře občas pomáhal s ekonomií, kterou měla ve škole a moc jí nešla. Stal se téměř součástí naší rodiny. Došlo to až tak daleko, že zůstával u nás doma, i když jsem tam nebyla. Občas jsem odešla na den do školy a večer, když jsem se vrátila, on u nás pořád byl. Někdy jsem třeba jela na víkend pryč a on zůstal u mě.

Prakticky u nás bydlel

„Počkám, než přijedeš… stejně tu mám víc věcí, než u sebe,“ krčil rameny, když jsem se nad tím někdy pozastavila, „bydlím na koleji, takže být tady je pro mě o dost pohodlnější.“

Brala jsem to tak, že je pro něj snažší, když nemusí řešit jídlo a uvaří mu moje mamka anebo že to má od nás blíž do práce a dospěla jsem k názoru, že na tom vlastně není nic zvláštního. Ostatně, měl prostě dobrý vztah s mojí rodinou… co by na tom bylo špatného? Nebo to jsem si alespoň říkala… jednoho dne jsem ale zjistila, proč u nás doma opravdu zůstává.

Odešla jsem ráno do školy. Měla jsem mít dlouhý den, protože jsme měli celý den mít praktické cvičení v terénu, po hodině se mi ale udělalo špatně , a tak jsem se omluvila a rozhodla se vrátit domů. Věděla jsem, že Lukáš tam bude – měl ve škole zrovna volno a odpoledne měl jít do práce, tak si určitě přispal. Těšila jsem se, jak se o mě postará, udělá mi čaj, koupí léky… doma jsem se ale dočkala něčeho úplně jiného.

Načapala jsem je s mou sestrou

„Lásko, jsem doma,“ řekla jsem hned u dveří, má slova ale pohltila hlasitá hudba, která se linula celým domem. Vycházela z horního patra, z pokoje mé sestry. Nic jsem si z toho nedělala, Petra si často pouštěla hlasitou hudbu a vydala jsem se se do schodů. Nakoukla jsem do svého pokoje, který byl na druhém konci chodby než ten Petry a hledala jsem svého přítele. Ten tam ale nebyl, stejně tak jsem ho neviděla ani dole v obýváku a ani nahoře v koupelně. Rozhodla jsem se, že se zeptám Petry, kde je.

„Petro, neviděla jsi…“ otevřela jsem dveře od jejího pokoje a okamžitě vyděšeně zmlkla. V pokoji byla Petra, ležela nahá na posteli a nad ní se, také nahý, vypínal můj přítel Lukáš. Naprosto očividně jsem je přistihla při souloži.

„Proboha!“ vykřikla Petra, když si všimla, jak překvapeně stojím ve dveřích a shodila ze sebe Lukáše dolů, „co tady děláš? Měla jsi být celý den pryč.“„

„Spíš, co to děláš ty?“ vydala jsem ze sebe a cítila jsem, jak se mi rozbušilo srdce, „co tady děláte vy dva spolu? Co to má znamenat?“

Prý si to moc beru

A tak jsem zjistila, že moje sestra spí s mým přítelem. Snažili se mě přemluvit, že to byla jednorázová akce a chyba, že si z toho nemám nic dělat, že se nic neděje, ale já nejsem hloupá a dala jsem si pět a pět dohromady a došlo mi, proč u nás tak často Lukáš byl, i když já byla pryč. Bylo to proto, aby mohl spát s mojí sestrou. Nejdřív jsem tomu nechtěla věřit a doufala, že se pletu, ale dávalo to smysl. Měli spolu blízký vztah a Petra se vždycky dostala pod kůži každému… dokonce i mému příteli.

Už svou sestru nechci nikdy vidět

Byla to pro mě tak hrozná rána, že jsem se rozhodla, že se odstěhuji. Nejprve jsem se rozešla s Lukášem a potom jsem doma oznámila, že se stěhuji. Naši to nemohli pochopit a snažili se mi to rozmluvit, já jsem ale začala k Petře cítit tak silnou nenávist, že jsem věděla, že s ní pod jednou střechou nevydržím už ani minutu. Po tom, co jsem si našla nové bydlení, jsem s ní úplně přerušila kontakt. Několikrát se mi snažila omluvit, já ale na její omluvy neslyším. Ublížila mi tak, že ani žádná lítost to nespraví a je mi jedno, že je moje rodina.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! u Davida Mattioliho

Vítejte! u Davida Mattioliho

Související články

Další články