Darina (38): Sousedky mě zahrnovaly dárky a bábovkami. Pravý důvod jejich laskavosti mi nakonec vyrazil dech

S mým exmanželem Tomášem jsme spolu byli bezmála dvanáct let. Sice jsem věděla, že naše manželství není úplně dokonalé, ale když jsem se dozvěděla, co za mými zády provádí, bylo mi jasné, že s takovým člověkem rozhodně být nechci.

Zuzana (29): Vdala jsem se, protože jsem čekala dítě. Svatba z povinnosti je to nejhorší, co může člověk v životě udělat

Po stěhování náš vztah ochladl

Prvních pět let, co jsem byla za Tomáše vdaná, jsme bydleli na vesnici, na samotě u lesa, a můj život snad nemohl být krásnější. Měli jsme dvě malé děti a náš vztah byl plný lásky, štěstí. Tomáš na mě byl hodný, udělal všechno, co mi na očích viděl. Manželství bylo čerstvé, bezchybné, plné romantiky a vzrušení. Myslela jsem si, že to tak bude napořád.

Pak jsme se ale kvůli mé práci přestěhovali do velkoměsta, daleko od naší vesnice. Z domu jsme se přestěhovali do činžáku, kde jsme místo klidu ze všech stran byli obklopeni dalšími byty. Přišli jsme tak nejen o kvalitní spánek, ale hlavně o manželskou pohodu. Městský shon nás zcela pohltil. Já jsem dřela v práci jako pes, chodila domů skoro za tmy. Tomáš byl ve městě nespokojený, nelíbilo se mu to tam, byl věčně nevrlý a podrážděný. Začali jsme se často hádat, z našeho vztahu se zcela vytratila intimita a láska. Přišlo mi, že se mě Tomáš začal stranit, že už mě nemiluje.

Marta (45): Díky sousedovým jahodám jsem našla odvahu opustit manžela a začít znovu

Měla jsem pocit, že mě můj manžel nemiluje

„Co se divíš, že na tebe nemám náladu a že jsem podrážděný, když vůbec nejsi doma a pořád jenom pracuješ?“ odsekával mi vždy uraženě, když jsem ho upozornila, že mi přijde, že se ke mně nechová hezky. Cítila jsem se hrozně, často jsem brečela a byla z toho, co se z našeho vztahu stalo, nešťastná. V té době mi začaly být největší oporou mé dvě sousedky, Klára a Sabina. Často k nám chodily na návštěvu nebo se mnou posedávaly na společné terase. Nosily mi na ochutnání to, co upekly, když jim bylo nějaké oblečení malé, nabídly mi ho, chtěly mi pomáhat.

„Koukej, upekla jsem bábovku… dej ji dětem, u nás to nikdo nejí,“ zaklepala jednou takhle Sabina na dveře. Jindy přišla s tím, že mi upletla šálu.

„Zbyla mi oranžová příze, ta se ti bude hodit k tomu kabátu, co nosíš… na, vezmi si ji, to je dárek.“

Alice (40): Už mě nebaví poslouchat, že kolegyně má dokonalé děti. Mají si užívat dětství, ne být jejími projekty

Slyšela jsem něco, co jsem neměla

„Děkuji, nevím, jak jsem si to zasloužila,“ usmívala jsem se vždy dojatě. Myslela jsem si, že se mě snaží podpořit, že mě litují, že mám problémy s manželem a chtějí mi pomoct. Že mě chtějí více začlenit do života ve městě. Často jsem tak s nimi chodila do kaváren, na nákup, nebo jen tak posedět. Jednou jsme se takhle měly sejít před domem. Musela jsem se vrátit pro klíče, tak jsem přišla později. Právě jsem mířila ke vchodovým dveřím, kde na mě už čekaly. Než jsem stihla otevřít, zaslechla jsem útržek jejich rozhovoru.

„Chudák malá, to se nikdy nesmí dozvědět. Zničilo by jí to… i já se občas cítím úplně špatně z toho, co děláme,“ uslyšela jsem Sabinu a okamžitě jsem se zarazila.

Veronika (32): Místo důvěry hledám na mužích chyby a čekám na nevyhnutelný konec

Byla jsem v šoku

„To jo, souhlasím… já bych byla naprosto zničená, kdybych zjistila, že můj manžel spí s oběma mými kamarádkami.“„

Krve by se ve mně v té chvíli nedořezal. Zastavilo se mi srdce a zatemnělo se mi před očima. Málem jsem upadla k zemi. Podařilo se mi ale opřít o zeď, než jsem se skácela na podlahu.

„Musíme na ni být hodné… zaslouží si to. Má opravdu smůlu, chuděra. Kdyby věděla, co s Tomášem děláme…“ Zaslechla jsem ještě říkat Sabinu.

Kristýna (48): Lhala jsem rodině o dceřině maturitě. Chtěla jsem utajit, že se místo učení věnuje keramice

Můj manžel mi byl s oběma nevěrný

Myslela jsem si, že je to nejhorší den mého života. To jsem se ale mýlila. Ten nastal, když jsem Tomáše konfrontovala a on mi přiznal, že s oběma našimi sousedkami spí. A navíc naráz. A už několik měsíců, tajně, když jsem v práci nebo s dětmi venku. Prý je to proto, že jsem moc v práci a že se mu nevěnuji. Prý je nešťastný ve městě a potřebuje si ulevit.

V tu chvíli jsem věděla, že s ním nemohu být ani minutu a že nemohu být ani minutu v tom domě. Skoro ze dne na den jsem se odstěhovala s dětmi zpátky na vesnici a podala žádost o rozvod. Následovalo několik opravdu krušných měsíců, kdy jsem bojovala s rozvodem, ale hlavně s psychikou, kterou mi nevěra naprosto zničila. Trvalo mi dlouho, než jsem se s tím vypořádala. Dodnes mám občas stavy, kdy mám úzkosti. Nikdy mi nic neublížilo tolik jako můj nevěrný manžel a hlavně jeho dvě milenky, které si hrály na moje kamarádky, aby odčinily svůj pocit viny.

Miroslav (48): Kamarád se dal na politiku a neskutečně mi kazí setkání u piva

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].