Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Klára chtěla podpořit svou čerstvě rozvedenou kamarádku, a tak poprosila manžela, aby jí pomohl se stěhováním. Když se vrátil domů, byl najednou jiný. Klára záhy zjistila, že mezi nimi něco bylo.
Moje manželství s Pavlem bylo vcelku obyčejné a stabilní. Pracuji z domova, starám se o desetiletého syna a domácnost. Pavel byl vždycky spíš ten málomluvný typ, ale dalo se na něj spolehnout.
Chtěla jsem pomoci kamarádce
Sylvie, moje kamarádka ze střední, se před časem rozváděla a byla ve finanční tísni. Chtěla jsem pro ni něco udělat. Takže když mě poprosila o pomoc se stěhováním do nového bytu v Brně, neváhala jsem ani vteřinu.
Pavel měl zrovna pár dní volno. Navrhla jsem, aby jí pomohl věci převézt dodávkou. „Bude to maximálně na dva dny,“ přesvědčovala jsem ho, když se zdráhal. Chtěl totiž být doma a dokoukat nějaký seriál. Nakonec souhlasil a odjel.
Manžel se změnil
Když se Pavel vrátil domů, byl jiný. Tichý, vyhýbavý a odtažitý. Na mé otázky o stěhování odpovídal stroze, že to byla hrozná dřina a že padá únavou. Ani Sylvie se k ničemu neměla, na zprávy odepisovala úsečně.
Moje intuice křičela, že se něco stalo. V noci, když vedle mě Pavel spal, jsem si to snažila vysvětlit jako únavu a stres ze stěhování do nového prostředí.
Přiznal se k nevěře
Pravda vyšla najevo o pár dní později, když jsem zaslechla Pavla telefonovat v obýváku. „Pořád se vyptává, asi něco tuší,“ šeptal do mobilu. Vrazila jsem do pokoje a v jeho očích jsem viděla čirý strach. Z telefonu se ozýval Sylviin hlas...
Pavel se nakonec přiznal, že u ní pili víno, povídali si a prý se to „stalo samo“. Nejvíc mě ale zasáhlo, když mi vyčetl, že se vedle mě už dlouho cítil osamělý. Podle něj jsem žila jen prací a péčí o syna.
Nevěra poznačila naše manželství
Druhý den jsem odjela za Sylvií do Brna. Vůbec se mi nedokázala podívat do očí. Když jsem se jí ptala, proč mi to udělala, jen pokrčila rameny. Prý byla prostě sama a Pavel byl první chlap, který jí konečně naslouchal.
„Vzala jsi mi víc než jen manžela, ukradla jsi mi schopnost věřit lidem a přátelství,“ řekla jsem jí chladně. Tím náš vztah skončil.
Jsou to už tři měsíce a u nás doma vládne tíživé ticho. Pavel se sice snaží, pomáhá mi v domácnosti a nosí nákupy, ale něco ve mně zhaslo. Když se mě nedávno zeptal, jestli ho ještě miluju, musela jsem mu popravdě odpovědět, že nevím.
Čas totiž rány ve skutečnosti neléčí, jen nás učí žít s bolestí. A s vědomím, že v životě jsou věci, které už nikdy nepůjdou opravit.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
