Marcela (25): Odjela jsem dělat vedoucí na tábor. Můj přítel si zatím ve městě našel novou holku

Adam je můj přítel už pět let. Potkala jsem ho při nástupu na vysokou, kdy byl o ročník výš a pomáhal prvákům se zorientovat na univerzitě. Řekla bych, že od té doby jsme byli nerozluční. Adamovi jsem bezmezně věřila a nikdy jsem o našem vztahu nepochybovala. Tedy až do onoho osudného léta.

Ivana (44): Dcera mi představila svého nového přítele. Podlamují se mi z něj kolena a asi si toho všiml

Řekl mi, že se nemusím odloučení bát

To léto jsem jela na několik týdnů dělat hlavní vedoucí na tábor. Prakticky jsem na polovinu prázdnin zmizela v lese skoro bez signálu a bez kontaktu s okolním světem. Adam za mnou párkrát přijel, ale protože musel pracovat a měl závazky ve městě, logicky jsme spolu nemohli být celou dobu a mohl se vždy zdržet jen pár dní. To léto jsme prakticky žili dva oddělené životy.

„A ty se nebojíš, že bude dělat něco, co by se ti nelíbilo?“ ptala se mě jednou při táboráku jedna z vedoucích. „Myslím tím, že by třeba chodil na nějaké akce... nebo nedej bože by tě s někým třeba podvedl?“

„Nebojím,“ pokrčila jsem rameny. „Věřím mu. Jsme spolu už dlouho a opravdu se milujeme. Neublížil by mi.“

I sám Adam to, když jsme se loučili, potvrdil. Dlouze mě objal a políbil mě do vlasů, než sebral svou krosnu a vydal se na pochod na vlak.

„Budeš mi moc chybět… budu na tebe pořád myslet,“ šeptal mi do vlasů a hladil mě po pažích těsně před odchodem. „Doufám, že se nebojíš, že by se mohlo něco stát, když spolu nebudeme… protože nestane. Miluju tě.“

„Nebojím,“ usmála jsem se a políbila ho. „Věřím ti víc než komukoliv jinému.“

Petra (34): Poprosila jsem kamaráda, ať mi někoho dohodí. Na rande mě čekalo překvapení

Neodolal jiné ženě

A to se ukázalo jako fatální chyba. Zatímco já jsem připravovala program dětem, dřela se v lese a po večerech mu psala dopisy, jak mi chybí, Adam se seznámil s Janou.

O Janě jsem se dozvěděla náhodou z dopisu, který mi poslala jedna naše společná kamarádka.

„Ahoj Marcelko, nemohu se ti dovolat, asi nemáš signál. Byli jsme na večírku jednoho kamaráda a Adam se tam líbal s jednou holkou, Janou. Nevím, jestli spolu měli i něco víc, ale někdo říká, že s ní i spal. Měla by ses mu ozvat a zjistit víc. Mrzí mě to.“

Lenka (32): Už nikdy si na dovolené nezačnu s řidičem autobusu. Horší trapas jsem nezažila

Zbytek tábora se stal utrpením

Když jsem to četla, nemohla uvěřit svým očím. Dva zbylé týdny na táboře se staly noční můrou. Adam mi přestal psát, nebral mi telefon, když už jsem získala signál, jako kdyby mě odřízl. Uvažovala jsem, že se vrátím domů, ale nemohla jsem svou funkci opustit. Odpočítávala jsem každý den, kdy se vrátím domů a zjistím, co je na tom pravdy.

Adam mě vyzvedl na nádraží, kde jsme vystupovali cestou z tábora. Byl celý vysmátý, jako kdyby mě poslední dny vůbec neignoroval, v ruce držel kytici a vítal mě s otevřenou náručí. Když ale viděl moje uplakané oči a smutný výraz, zarazil se.

„Ahoj, princezno. Co se děje? Proč pláčeš?“

„Nepsal jsi mi, nebral jsi mi telefon,“ vzlykla jsem a hleděla mu hluboko do očí. „A prý… prý jsi si našel nějakou milenku. Prý ses s ní na oslavě líbal. Je to pravda?“

Adam celý ztuhnul, květina mu vypadla z ruky. Okamžitě ode mě odvrátil pohled.

Jindřiška (28): Můj bývalý přítel mě děsí. Neustále na něho někde narážím a už je to podezřelé

Snažil se poměr popřít

„O čem to mluvíš? Nic jsem s nikým neměl,“ snažil se z toho vykroutit a já podle jeho hlasu okamžitě poznala, že je to vše pravda. V ten moment jako kdyby se mi zlomilo srdce a celý svět se zalil do černé barvy.

„Na oslavě,“ pokračovala jsem tiše. „Prý se jmenovala Jana. Líbali jste se. Adame, jak jsi mi to mohl udělat?“

„Promiň,“ vyjekl okamžitě, najednou už nezapíral. „Byl jsem opilý a cítil jsem se hrozně osamělý… musíš mi odpustit. Tak dlouho jsem tě neměl a ona mě tolik sváděla. Potřeboval jsem to. Byla to chyba, ale hrozně jsi mi chyběla a nemohl jsem za tebou jet…“

„Byli jsme odloučení jenom chvíli,“ skočila jsem mu do řeči. „Jenom pár týdnů a ty už jsi musel mít někoho jiného…“

Petr (29): Zamiloval jsem se do úžasné ženy, jen to má jeden háček. Objevila se u nás doma po boku někoho jiného

Nedokázala jsem mu odpustit

„Musíš mě pochopit,“ trval na svém zoufale. „Nikdy jsme od sebe takhle dlouho nebyli… byl jsem tak osamělý… nešlo to jinak.“

Adam mě odvezl domů, celou cestu se omlouval a vysvětloval, že to udělal proto, že se cítil sám a že se mu po mně stýskalo. Že když se s ní líbal, myslel jenom a jenom na mě. Mlčela jsem, hleděla z okénka a snažila se zahnat slzy. Byla jsem zlomená. Muž, o kterém jsem si myslela, že mě miluje, mě po tom, co jsme se pár týdnů neviděli, jen tak podvedl. Bez okolků, bez váhání.

Ještě pár týdnů jsme spolu byli, já jsem se s ním pak ale rozešla. Bylo to hrozné a bolestivé, moc jsem ho milovala, ale nešlo to jinak. Nedokázala jsem se přenést přes to, jak zradil důvěru, kterou jsem do něj vložila.

Další příběhy ze života →

Berenika (26): Snoubencův bratr se vrátil z Ameriky. To, co jsme spolu prožili v baru, musí zůstat tajemstvím

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].