Facebook
Instagram
TikTok
YouTubePetra poprosila svého kamaráda, aby jí někoho dohodil. Vše ale nabralo nečekané obrátky.
Dlouho jsem se snažila najít si přítele, ale marně. Randění přes seznamku mi vůbec nešlo a neměla jsem štěstí ani v reálném životě. Začala jsem být zoufalá, a tak jsem poprosila o pomoc jednoho z mých blízkých přátel.
Byli jsme pouze kamarádi
S Denisem jsme kamarádi již několik let. Náš vztah je čistě platonický. Věděla jsem ale, že má spoustu kamarádů, které by mi mohl dohodit. „Potřebovala bych, abys mi někoho sehnal,“ vychrlila jsem na něj hned, jak jsme se sešli při společné večeři, „jsem sama už hrozně dlouho a někoho bych chtěla.“
Nevypadalo to, že by se mu můj nápad líbil. „Nejsem si jistý, jestli jsem na dohazování ten pravý,“ snažil se vymluvit, ale já jen zavrtěla hlavou. „Ale prosím tě, vždyť bys nám jen domluvil rande. Líbil by se mi Bedřich, ten, co pracuje jako zubař. Víš, koho myslím?“
Můj idol rande pořád odkládal
A tak jsem Denise přemluvila, aby mi s Bedřichem domluvil rande. Nařídila jsem mu, ať se u něj za mě pořádně přimluví. Denně jsem očekávala telefonát a pozvánku, ale ta stále nepřicházela. Po pár dnech jsem se rozhodla se Denisovi připomenout. „Doufám, že jsi na mě nezapomněl a řekli jsi o mně Bedřichovi,“ zdůraznila jsem hned, jak mi zvedl telefon.
Na druhé straně bylo chvíli ticho. „Bedřich má teď hodně práce,“ zakoktal Denis, „ale neboj, ví o tobě. Možná příští týden?“
Jenomže se mi nikdo neozval ani následující týden. Začala jsem se bát, že se možná Bedřichovi nelíbím, že mě Denis dost nevychválil. A tak jsem mu volala znova. „Petro, neboj, ví o tobě, ale teď jel na dovolenou. Příští týden už to určitě vyjde,“ vymlouval se tentokrát. Takhle to šlo ještě dalších dvacet dní, než mi došla trpělivost.
Konečně si na mě udělal čas
„Jsi hrozný dohazovač, Denisi. Myslela jsem, že mi budeš chtít pomoct, jsem tebou opravdu zklamaná,“ oznámila jsem mu při dalším večerním hovoru, kdy tvrdil, že je Bedřich nemocný. Najednou ale úplně otočil: „Dobře, dobře, a co takhle v pondělí? Přijď v pondělí do naší oblíbené restaurace, Bedřich tam bude. Hlavně mi, prosím, neříkej, že jsem tě zklamal.“
Celá nadšená jsem v pondělí vyrazila na dlouho očekávané rande. Vzala jsem si nové šaty, krásně si natočila vlasy, voněla jsem jako růže a vanilka. Bedřich se mi opravdu zalíbil, byl bohatý, chytrý... Už jsem si malovala naši společnou budoucnost, když jsem v restauraci hledala stůl s naší rezervací. Byla jsem v šoku, když u něj seděl Denis a ne Bedřich.
V restauraci mě čekal někdo úplně jiný
„Co tu děláš?“ zeptala jsem se Denise překvapeně a hledala Bedřicha, „Bedřich potřeboval doprovod? Kde je?“ „Ne,“ začal opatrně a bylo na něm poznat, že je velmi nervózní, „Petro, on nepřijde. Jsem tu jenom já.“
Vůbec jsem nechápala, co se děje. Posadila jsem se naproti Denisovi a nechápavě jsem na něj hleděla. „Cože? A proč? Nelíbila jsem se mu?“ Denis mi hleděl hluboko do očí, pak se přes stůl natáhl a pevně mi sevřel dlaň. „Já jsem mu o tobě nikdy neřekl. Petro, asi sis toho nikdy nevšimla, ale hrozně se mi líbíš. Už dlouho tě chci, nedokážu tě dohodit nějakému svému kamarádovi.“
Kamarád mi vyznal lásku
Rázem jeho chování dávalo smysl, to ale nesnížilo moje překvapení. Takové přiznání jsem nečekala, celé ty roky jsme byli jenom kamarádi. „Všechno, co jsem ti řekl, že je nemocný a tak, jsem si vymyslel a doufal, že po mně to dohazování nebudeš chtít,“ pokračoval dál a já nevěděla co říct, „trhalo mi to srdce, nechtěl jsem, abys byla s někým jiným.“
„A tak ses rozhodl přijít na tohle rande sám,“ doplnila jsem ho a opatrně vytrhla svou ruku z jeho dlaně, „promiň, Denisi, ale já tu nemůžu zůstat. Nevidím v tobě víc než kamaráda. Nechci ti ublížit.“
Prudce jsem vstala od stolu, vzala si kabát a otočila se k odchodu. „Dej mi alespoň šanci! Tolik bych tě chtěl, prosím!“ volal za mnou nešťastně Denis, ale já se nedokázala otočit. Byla jsem překvapená, zklamaná a smutná. Jak bych mohla chodit s někým, kdo je pro mě jako bratr? Ačkoliv je Denis skvělý chlap, věděla jsem, že pro mě nemůže být nic jiného než kamarád.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
