Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Markéta se po smrti táty bála, že máma zůstane natrvalo sama. Trápilo ji, že se uzavřela do sebe a rezignovala na lásku. Jakékoli příležitosti k seznámení odmítala. A tak se Markéta rozhodla, že zasáhne. Díky malé lsti jí možná pomohla najít druhou životní lásku.
Stačil jeden nešťastný okamžik, mikrospánek za volantem, a naše milující rodina se rozpadla. Táta zemřel po nárazu do stromu. Byl to šílený šok a mně i mámě se zhroutil svět. Zároveň jsem ale věděla, že musím žít dál. Táta by si určitě nepřál, abych dlouho truchlila a zahodila všechny své sny a plány.
Máma to vzdala příliš brzy
Máma na tom byla dlouho psychicky špatně, a tak jsem přijímačky na vysokou raději o rok odložila. Dělala jsem všechno proto, abych jí byla nablízku a nějak ji rozveselila. Ale bylo to těžké. Fungovala jako stroj. Působila smutně, uzavřeně, bez jiskry.
Po roce jsem se jí zeptala, jestli by si někoho nechtěla najít. Řekla jsem jí, že by mi to nevadilo a přála bych jí, aby byla zase šťastná. Jen mávla rukou: „To už není pro mě, Markétko. Já mám odžito.“ Bylo mi to moc líto. Vždyť byla pořád krásná ženská v nejlepších letech. Štvalo mě, že život takhle vzdává.
Měsíce plynuly a mámino rozpoložení mě trápilo čím dál víc. Bylo to o to složitější, že jsem byla přes týden na koleji a jezdila domů jen na víkend. Viděla jsem navíc, že se mám stav nelepší. Trávila večery u televize, přestala se stýkat i s kamarádkami, nezašla s nikým na skleničku, kafe nebo výlet. „Mami, nemůžeš donekonečna truchlit,“ zkoušela jsem to znovu. Jenže se jen usmála a odpověděla: „Neměj o mě starosti. Já už jsem si zvykla.“ Její odevzdaný a smutný pohled mě pořádně zabolel.
Dostala jsem skvělý nápad
A tak jsem se rozhodla, že musím něco udělat. Jen jsem dlouho nemohla přijít na to, co by jí vrátilo jiskru do života. A pak jsem začala spřádat trochu bláznivý plán. Jednou se totiž letmo zmínila, že jí vždycky přišel sympatický jeden z našich sousedů – pan Novotný. Rozvedený, opravář, milý chlap, který momentálně žije sám.
A protože si máma už dlouho stěžovala, že potřebuje něco opravit v domě, napadlo mě, že bych toho mohla využít. Zašla jsem za sousedem, poprosila ho o pomoc a dala mu i nějaké peníze dopředu. Souhlasil a hned další víkend si našel čas.
Nezůstalo u jedné návštěvy
Máma byla překvapená, když u dveří zazvonil, a nechápala, co se děje. A tak jsem jí vše vysvětlila: „To je dárek ode mě. Pan Novotný je šikovný a rád ti pomůže se vším, co je potřeba,“ usmála jsem se. Máma byla dost v rozpacích, ale nakonec vděčná.
A nebyla to zdaleka jeho první ani poslední návštěva. Zjistil totiž, že věcí na opravu má mamka v domě více než dost. A navíc, že je velmi sympatická. Tak se zdržel nejen pracovně, ale také na kávu, zákusek, oběd... A já byla nadšená, protože jsem viděla, že jiskra přeskočila i u mámy. Dokonce se na mě ani nezlobila, že jsem si zahrála bez jejího vědomí na dohazovačku.
Konečně zase září
Uběhlo pár týdnů a z mámy je jiný člověk. Směje se, chodí na procházky, občas s Petrem na večeři nebo do kina. Je pořád dost opatrná, nechce ještě mluvit o vztahu, ale já vidím, že jí oči znovu září radostí. A to mi stačí. Vím, že jsem udělala dobře. Můj plán vyšel skvěle.
Možná to byla lest, ale s dobrým úmyslem. „Díky tobě jsem si uvědomila, že nechci být pořád sama,“ přiznala mi máma nedávno. A já jsem šťastná, že jsem ji nenechala v té samotě utopit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
