Judita (29): Netěším se na Velikonoce. Máma chce poznat mého přítele a já vím, že to bude průšvih

 Rodinné příběhy: Netěším se na Velikonoce. Máma chce poznat mého přítele a já vím, že to bude průšvih
Zdroj: Pexels

Judita řeší nepříjemné dilema. Její nový přítel Mirek vyznává novodobé pohanství, zatímco její rodina je silně katolická. Když je Juditina maminka pozve na Velikonoce, začne se bát, že setkání skončí konfliktem.

Martina Šebestová
Martina Šebestová 01. 04. 2026 07:01

Nikdy bych nečekala, že mě obyčejné pozvání na Velikonoce tak rozhodí. „Přijeďte oba, chceme Mirka konečně poznat,“ řekla mi máma do telefonu. Jenže já moc dobře vím, jak to u nás doma na svátky chodí. A taky už docela dobře znám Mirka. Bojím se, že spojení těch dvou světů může skončit katastrofou.

Mirek je hrdý pohan

S přítelem jsem necelý půlrok a myslím, že je to ten pravý. Spojuje nás láska k přírodě a zvířatům, což u přítele souvisí i s tím, že se hrdě hlásí k novodobému pohanství inspirovanému starými slovanskými a keltskými tradicemi. Přírodu bere jako posvátnou a slaví svátky podle ročních cyklů. „Velikonoce? To je přece další přebraný svátek, původně oslava jara. Jednoduše další pradávná tradice, kterou si církev přivlastnila,“ prohlásil nedávno.

Když jsem mu tlumočila mámino pozvání, řekl: „Rád pojedu, ale nečekej, že s vašima půjdu do kostela. Rád bych si každopádně zašel k té vaší studánce, prý má velmi silnou energii…“ Okamžitě jsem viděla tu scénu! Všichni se chystají do kostela a přítel začne svým bohorovným tónem vysvětlovat, že si jde nabít krystaly do studánky… Mámu zcela jistě trefí šlak.

Jsme zvaní na mši, ale Mirek si chce nabít krystaly

Pocházím z velké katolické rodiny, kde se chodilo každou neděli do kostela, svátky měly pevný řád a pan farář měl vždy pravdu. I kdyby řekl, že modrá je zelená a Země placatá. Možná i proto sama nevěřím ničemu. S čímž Mirek absolutně nemá problém, zato naši ano – tedy pokud by to věděli. Hraji před nimi stále trochu divadlo. Nechci je rozčilovat, když je vidím jednou za měsíc nebo i víc.

„Přijeďte určitě už ve čtvrtek, na Velký pátek bude vše krásně nazdobené a máme nového varhaníka, hraje úžasně, bude to krásná mše,“ řekla mi mamka asi pětkrát, když mi volala. „Proboha, jak mám mámě vysvětlit, že můj přítel slaví slunovraty a úplňky, uctívá duchy stromů a chystá se u nás místo mše nabíjet krystaly u studánky?“ svěřovala jsem se kamarádce, která se mohla na rozdíl ode mě potrhat smíchy. Naše dobře znala…

Velikonoce jsou pro mě zkouška ohněm

Čím víc se svátky blíží, tím víc jsem nervózní. Mirkovi jsem řekla, že si myslím, že bude lepší, abychom k našim jeli až po Velikonocích. On ve velikonoční návštěvě nevidí problém. Dokonce mi slíbil, že nebude nic komentovat a vezme si dlouhé rukávy, aby nebyla vidět jeho tetování s keltskými motivy. Ale do kostela prostě nevkročí. No, a také přítele trochu znám…

Je temperamentní, neudrží se. Sice vše říká s humorem, nebývá vytočený, ale je obvykle velmi přímý. Člověk u něj ví, na čem je. Představuji si, jak sedíme u stolu, máma začne mluvit o víře a Mirek se rozohní. Vezme to od křížových výprav přes násilné obracení pohanů na správnou víru, pak zmíní čarodějnické procesy, mučení, upalování a oheň na střeše se rozhoří. To naši nedají! Asi onemocním.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články