Judita (31): Pokousal mě sousedův pes. Namísto omluvy mi soused dal dárek, který mě naštval

Vyrůstala jsem na vesnici, kde byla zvířata součástí každého dvorku. I naše rodina měla dva psy, dvě kočky a slepice, nic na co bych nebyla zvyklá. Později jsem se provdala a přestěhovala se jen o kousek dál. Milovala jsem vesnický klid a proto jsem na venkově zůstala, i když jsem měla dost náročnou práci ve městě jako zdravotní sestra.

Mohlo by Vás zajímat:

Blanka (37): Otce svých dětí jsem si vybrala špatně. Každý den trpím za naivitu a hloupost

Soused si pořídil dva bojové psy

Jednoho dne, když jsem se po noční směně v nemocnici vracela domů, jsem si všimla, že si soused od naproti pořídil dva bojové psy. Už tehdy jsem tušila, že by to mohl být problém, protože můj soused Adam nepatřil zrovna k nejzodpovědnějším typům. Byla jsem přesvědčená, že s nimi nebude chodit ani na cvičák.

Děti jsme s manželem ještě neměli, ale plánovali jsme je, a já se obávala, že tito psi by mohli představovat určité nebezpečí. Sama jsem si žádného psa nepořídila, protože jsem na něj jednoduše neměla čas.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (28): Místo radosti z miminka řeším švagrovou. Myslí si, že je supermatka, já ale o její rady nestojím

Nebyla jsem jediná, kdo se jich bál

A jak jsem tušila, mé obavy se brzy naplnily. Psi rychle vyrostli bez jakéhokoli výcviku a začali se občas toulat po vesnici. Nebyla jsem jediná, koho to znervózňovalo. I když se na první pohled chovali přátelsky, u takového plemene nikdy nevíte, kdy se jejich chování může změnit.

Zašla jsem proto za Adamem, abych mu domluvila. Prosila jsem ho: „Adame, aspoň je přivazuj. Vždyť se jich všichni bojí.“
Soused byl ale prostě neandrtálec věčně pod vlivem alkoholu. Odsekl: „Ale prosím tě, jsou to hodní psi. Co do nich pořád šiješ? Co se ti pořád nelíbí?“ Věděla jsem, že tady nic nezmůžu, a tak jsem odešla.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (32): Až po dvouletém vztahu jsem zjistila, že můj partner je dávno zadaný a má rodinu

Jeden z nich mě pokousal

Jenže ještě tentýž den odpoledne se mu psi opět zaběhli. Zrovna jsem pracovala na nové výsadbě záhonu, když ke mně jeden z nich doběhl. Možná si chtěl jen hrát, ale zaútočil na moji ruku, ve které jsem držela rýč, a dost ošklivě mě pokousal. Do nemocnice jsem odjížděla naštvaná a s bolestí.

Když jsem se vrátila, šla jsem Adamovi okamžitě nahlásit, že mě jeho pes pokousal. Namísto omluvy mě ale obvinil, že jsem jeho psy nikdy neměla ráda, a že jsem si útok údajně vyprovokovala svým chováním.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (31): Tchyně mi vyčetla, že s tchánem schválně flirtuji. Pak jsem se dozvěděla důvod jejího chování

Namísto omluvy mi dal dárek, který mě naštval

Nenechala jsem to být a celý incident jsem nahlásila na příslušná místa, včetně policie. Adam se strašně naštval a přestal mě zdravit, nicméně si musel začít psy více hlídat a dostal pokutu.

Své nezodpovědné chování si ale nechtěl připustit. Dokonce si usmyslel, že já mám problém se psy, a tak mi v den mých narozenin přinesl štěně. Přede dveře mi položil košík se štěnětem a s úšklebkem pronesl: „Všechno nejlepší. Třeba se vzpamatuješ.“

Dodnes mi nad jeho jednáním zůstává rozum stát.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dita (25): Díky Velikonocům jsem zjistila, co mě baví v posteli. Pomlázka pak s námi v ložnici strávila mnoho měsíců