Julie (44): Stará sousedka mě stále kritizovala a pomlouvala. Poslední kapkou bylo, když se pokusila otrávit mého kocoura

Někdy se dívám na lidi kolem sebe a nechápu, co se jim honí hlavou. Moje sousedka Milada je hrozná ženská, která otravuje život všem v baráku – hlavně mně. Už toho mám plné zuby...

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (37): Sousedka si k nám chodí pro všechno, co doma nemá. Když jsem řekla dost, začalo peklo

Sousedka je nesnesitelná žena

Miladě je téměř sedmdesát. Myslí si, že snědla všechnu moudrost světa a že si jen kvůli věku zaslouží úctu. Chová se, jako by měla právo komandovat ostatní a říkat jim, jak mají žít. Chápu, že se asi cítí osamělá, nikdy u ní nikoho nevidím. Ale to přece neospravedlňuje její protivné chování.

Nedokáže vydržet jediný den, aniž by si do mě nerýpla. Je mistryně v udílení nevyžádaných rad. Pořád se naváží do toho, jak vypadám – vadí jí, že si barvím vlasy a že často nosím krátké sukně. „Trochu studu byste mít mohla. V tomhle věku ukazovat zadek!“ řekla mi jednou.

Nevěřila jsem vlastním uším. „To snad není vaše starost, co nosím...“ odsekla jsem.

„Ženským dneska už úplně přeskočilo. Podívejte se na sebe. Já si ve vašem věku vlasy nikdy nebarvila.“

„To je váš problém, ne můj,“ snažila jsem se udržet klid, ale moc mi to nešlo.

„A kvůli komu to děláte? Chlapi mají stejně radši mladý, tak proč se namáhat...“

Slovními útoky to nekončí. Několikrát si na mě stěžovala u správce, že z mého bytu prý vycházejí divné zvuky. To je přeci úplný nesmysl. Dokonce mi vyhrožovala, že zavolá policii, pokud se „neuklidním“. Vadí jí i to, že mám na balkoně květiny. Prý ji ruší včely a motýli. Je absurdní, co si ta ženská dokáže vymyslet.

A co je horší, roznáší o mně lži. Vůbec to nechápu. Nejsem jediná, do koho se naváží, ale mnou je opravdu posedlá. Někdo mi řekl, že jí leží v žaludku, že jsem rozvedená. Přemýšlela jsem, jestli vůbec někdy měla manžela. Nejspíš ne, žádný chlap by s ní dlouho nevydržel. Zničila by ho...

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (40): Sousedka nám tak záviděla naši novou kuchyň, že se rozhodla ji zničit

Sousedka mi chtěla otrávit kocoura

Sousedi taky nemají Miladu rádi, ale ignorují ji. „Ať si mele... Kdo ji poslouchá?“ říkají. Dlouho jsem to měla stejně. Ignorovala jsem ji. Poslední kapkou bylo, když jsem ji přistihla, jak se snaží mému kocourovi dát něco otráveného. Málem mě kleplo. „Tohle jste už fakt přehnala!“ křičela jsem na ni.

„To zvíře stejně jen dělá bordel,“ odsekla.

Neotálela jsem a kontaktovala policii. A víte, co mě překvapilo? Že ji už znali. Měla za sebou dvě podobné „akce“, ale pokaždé se to urovnalo.

Můj kocour naštěstí nic nesnědl, stihla jsem ho včas zastavit. Stejně jsem byla naprosto vyřízená. Trvalo mi několik dní, než jsem se uklidnila. To, co Milada provedla, se po domě rozneslo rychlostí blesku. Někteří ji dokonce omlouvali, prý je jen osamělá a zatrpklá. Neměla jsem pro ni ani špetku soucitu. Kdo vědomě ubližuje jiným, musí nést následky...

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (44): Sousedka se rozvedla a teď je u nás pečená vařená. Poslední věc, kterou udělala, byla vážně přes čáru

Opravdu se změnila?

Po tom incidentu Milada týden nevyšla z bytu. Možná se bála, možná se styděla – netuším. Rozhodně mi nechyběla. Měla jsem konečně klid.

Jednoho večera ale zazvonila u mých dveří. Chtěla jsem ji ignorovat, jenže zvědavost zvítězila. Přišla s bábovkou. Nevzala jsem si ji. „Nemusíte se bát, není otrávená,“ pokusila se o vtip.

„To na věci nic nemění. Nemám zájem.“

Začala mě prosit, prý nechce k soudu. Plakala, tvrdila, že ani neví, proč to udělala.

„Když vám něco vadí na mém kocourovi, měla jste to říct. Takhle se věci neřeší...“ nadhodila jsem. Bylo mi jí trochu líto, ale nehodlala jsem ustoupit. To chování jí procházelo moc dlouho. Řekla jsem jí, že stížnost nestáhnu a bábovkou si mě nekoupí. Od té doby se zklidnila. Pořád sedává u okna, ale už nikoho nekritizuje. A konečně zase zdraví sousedy. Čas ukáže, jak dlouho jí to vydrží...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ráchel (28): Sousedka je děsná semetrika. Sotva pozdraví a její monology u výtahu mi dávají zabrat