
Justýna je vdaná za Vladimíra. Až do podzimu si spokojeně žili v bytě na předměstí. Jenže pak se do protějšího domu nastěhovala nymfomanka s partnerem a Vladimír si našel zálibu v jejich sledování.
„Co tam zase děláš na tom balkóně? Můžeš s tím laskavě přestat? Uráží mě to!“ ostře jsem se navezla do manžela. Zase sledoval sousedy z protějšího domu.
S manželem jsme v sexu naprosto odlišní
Jsem asi špatně vychovaná, ale celý život nenosím výstřihy, neumím se hlučně chovat a sex považuji za soukromou část partnerského života. O intimních věcech jsem se nikdy nebavila ani s mamkou, natož abych dávala k dobru nějaké veselé historky. Prostě intimní oblast je pro mě soukromá záležitost.
Můj manžel Vladimír je ovšem pohodář a miluje lechtivé vtipy. Když jsme ve společnosti, je ho slyšet na celý sál. Vlastně jsme naprosto odlišní. Já tichá, zatímco manželův smích se rozléhá široko daleko. Přesto naše manželství funguje už deset let. Vychováváme děti, jezdíme na dovolené, umíme se pobavit nad problémem a máme shodné představy o životě.
Nemravná sousedka mi pije krev
Občas jsem od Vladimíra zaznamenala nějaké drobné rýpnutí, že bych nemusela být až tak upjatá v intimní oblasti, ale jsem holt taková. Takže nehrozí, že bychom se společně dívali na filmy pro dospělé. To považuji za zvrhlou zábavu. Mám ráda přítmí, soukromí a maximálně rozsvícenou svíčku k navození té správné atmosféry.
Za ty roky už jsme si s manželem zvykli. Já na to, že Vladimír vyžaduje třikrát týdně večerní laškování, a on zase, že některé praktiky jsou u nás tabu. Našli jsme kompromis, který nám vyhovuje. Jenže náš zajetý systém nám nabourala jedna nymfomanka z protějšího paneláku.
Manžel tráví večery šmírováním na balkoně
Do protějšího domu se nastěhoval pár, který musí mít nějakou úchylku. Asi je baví, když je u toho lidi pozorují. Jinak mi to celé nedává smysl. Rádi provozují sex u okna v rozsvícené místnosti nebo se procházejí po balkóně nazí. Na jejich vábení se bohužel chytnul můj manžel. Často sedí na balkóně, v ruce sklenku whisky a dívá se na kopulující sousedy.
Leze mi tím neskutečně na nervy. Je mi to odporné. Vzruší se u někoho jiného a na mě pak jen dílo dokoná. Vladimír na svém chování nevidí nic špatného. „Oči mám od toho, abych se díval,“ vždycky mě utře. Pak ještě vtipně pronese, že když budu po bytě chodit nahá, bude se dívat na mě.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].