
Kamil už měl dost role věčného prostředníka mezi rozhádanými sestrami. Vzal je proto do Říma, aby se konečně před jeho zraky usmířily. Když se však výlet změnil v peklo, odhodlal se k radikálnímu kroku.
Vždycky jsem byl ten hodný brácha. Ten, který zvedá telefon, když se Anna a Katka pohádaly a kdo musel každé z nich vysvětlovat, že ta druhá to tak nemyslela. Jsem z nás tří nejmladší, přesto už roky hraju rodinného prostředníka. Někdy jsem měl pocit, že mě mé sestry potřebují jen proto, aby si měly komu stěžovat jedna na druhou.
Sestry s výletem nečekaně souhlasily
Minulý rok jsem se to rozhodl změnit a vzít je na výlet. Vybral jsem Řím, město, které jsme navštívili jako děti a obě na něj rády vzpomínaly. Anna, které se po tátově smrti pasovala do role hlavy rodiny, a o dva roky mladší Katka, jež těžce nesla Ančin ochranitelský přístup, s cestou překvapivě souhlasily. Doufal jsem, že konečně najdou společnou řeč.
Napětí ovšem začalo gradovat hned po příletu. Katka si stěžovala na velikost pokoje a Anna na frontu na taxi, kterou jsem prý měl předvídat. Během večeře v malé restauraci si neustále vyměňovaly uštěpačné poznámky a u Kolosea mě obvinily ze špatného plánování výletu. Je horko a na všechno děsné fronty.
Když už jsem to nemohl vydržet, upřímně jsem jim řekl: „Tenhle výlet jsem zorganizoval proto, abyste si spolu konečně promluvily.“ Místo pochopení se však na mě obě dotčeně podívaly, jako bych to byl já, kdo ničí rodinnou pohodu.
Musel jsem odjet o dva dny dříve
Od té chvíle se jejich pozornost obrátila proti mně. Spojily se a začaly kritizovat každé mé rozhodnutí, od výběru restaurace až po špatné počasí. Když mi večer na terase Katka s Anninou podporou vmetla do tváře, že za všechno špatné můžu já, něco se ve mně zlomilo. Už jsem nechtěl hrát roli, o kterou se nikdo neprosil. Brzy ráno jsem si sbalil věci, nechal jim na stole vzkaz, že jim prodlužuji pobyt o dva dny, a odjel taxíkem na letiště.
Při zpátečním letu do Prahy se mi ulevilo, i když jsem měl strach z následků svého rozhodnutí. Brzy po přistání mi však přišla zpráva od Anny, že s Katkou zůstaly a mluví spolu. Po návratu do Česka byly obě nečekaně usměvavé a omluvily se mi za to, že mě stavěly do role soudce. Konečně si prý vyříkaly staré křivdy a žárlivost. Takže se ten výlet nakonec přeci jen vyplatil.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




