Kamila (31): Přítel se po rozchodu nechce vzdát našeho psa. Dotáhl mě k notáři a přiměl podepsat potupnou dohodu

Fílu jsme si pořídili společně. Oba ho milujeme a oba jsme mu věnovali čas. Náš peruánský naháč je naše psí miminko.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (56): Můj pes mi během koupání zachránil život. Vycítil blížící se nebezpečí a štěkotem zalarmoval pomoc

Pořídili jsme si psa, abychom posunuli náš vztah

S Mirkem jsme byli celkem šest let. Poslední tři roky nám dělal společnost Fíla. Pořídili jsme si ho asi proto, že jsme potřebovali nějaký společný projekt. Posunout vztah dál - svatbu, dítě nebo psa. A zvolili jsme poslední variantu. Dělali jsme si srandu, že si na něm vyzkoušíme, jak se zvládneme postarat o živou bytost. A řekla bych, že nám to docela šlo. Oba jsme k jeho výchově přistupovali zodpovědně, studovali odbornou literaturu a chodili na cvičák.

Když jsme byli jen my dva, neměli jsme potřebu si přes den volat. Věděli jsme, že si vše řekneme večer, a tak naše soužití plynulo v zajetých kolejích. Měla jsem dojem, že naše láska pomalu vyhasíná a mění se v kamarádství. „Míro, co kdybychom si pořídili psa? Výlety o víkendu, večerní procházky a nová jiskra do vztahu,“ navrhla jsem. Mirek byl nadšený. Shodli jsme se i na výběru rasy a připravili vše na příchod nového člena domácnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (31): Od té doby, co pátrám po minulosti své rodiny, se můj pes chová divně. Zřejmě jsem přivolala duchy předků

Nový projekt nás stmelil

Náš vztah to posílilo. Celé dny jsme byli v kontaktu a navzájem se informovali o psím miminku. Zda ráno na procházce kadil, co dělal během dopoledne, co odpoledne a co nového se naučil. Zkrátka jsme měli společné téma. Jenže naši idylku zničila Mirkova blbost. Na pracovním večírku mě v opilosti podvedl a v důsledku toho jsme se rozešli. Dorazil totiž domů s oblečením od rtěnky a na trenkách měl fleky od spermatu. Zbořil se mi svět, ale co bylo horší, museli jsme se dohodnout, co s Fílou.

Ani jeden jsme o něj nechtěli přijít. Můj názor je ten, že pes má jednoho pána a u toho by měl zůstat. „Mirku, rozbil jsi náš vztah, tak se sakra zachovej férově a nedělej zle i psovi,“ prosila jsem. Marně. Mirek se Fíly nehodlal vzdát. Nedohodli jsme se. Ani já o Fílu nechtěla přijít, ale zároveň jsem to byla já, ke komu Fíla viditelně přilnul a vnímal ho jako svého pána. Nezbylo, než vyjednávat nad střídavou péčí.

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (47): Můj pes se po tátově smrti začal chovat zvláštně. Pořád kouká do jednoho rohu a chřadne

Psa máme ve střídavé péči jako dítě

„Kamilo, chci pravidla. Dohodnul jsem schůzku u notářky,“ překvapil mě Mirek po dvou neúspěšných pokusech se dohodnout. Upřímně jsem byla znechucená. Mirkovy požadavky byly nehorázné. Chtěl předávat psa v přesně stanovený čas. Nesouhlasil s tím, aby se mnou Fíla jel k Baltskému moři a v neposlední řadě požadoval jeho kastraci. A to jsem zase byla proti já. Naše spory ohledně psa mi přišly jako trest.

Trest za to, že jsem Mirkovi neodpustila jeho přešlap s kolegyní a rozešla se s ním. Mirek své opilecké uklouznutí bagatelizoval. „Kamilo, nic si nepamatuju. Už to nikdy neudělám. Vlastně ani nevím, proč se rozcházíme. Třeba jsem s ní ani nespal. Ty mě škrtáš jen kvůli nějakým domněnkám,“ zlobil se. Nepotřebovala jsem dál shánět důkazy a konfrontovat kolegyni. Podepsala jsem Mirkovy požadavky u notáře kromě kastrace a ohledně psa máme nastavená striktnější pravidla než někteří rodiče ohledně společného dítěte.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (30): Přítel se mi zdál moc fajn. Dokud na nás jednoho dne nevystartoval cizí pes