Karel (28): Svou přítelkyni miluji, ale nesnáším, jak se obléká. Na ulici se za ni stydím a nechci ji ani představit kamarádům

Není tomu tak dávno, co jsem začal pracovat v obchodě s elektrotechnikou. Nebyl jsem z této práce úplně nadšený. Po škole jsem si svou budoucnost představoval trochu jinak. Pak jsem se tam ale s někým seznámil.

Lucie (29): Měla jsem nejlepšího tátu na světě, dokud máma nevypustila z úst tajemství, které mě navždy zlomilo

Svou lásku jsem potkal v práci

Mými kolegy byli samí muži, jak by se v elektru dalo očekávat. Většinou byli starší a moc se se mnou nechtěli bavit. Práci jsem si tak vůbec neužíval, chodil tam nerad. Byl jsem otrávený a celou směnu strávil sledováním hodin a počítáním minut do té doby, než budu moct odejít domů.

Jednoho dne nám ale vedoucí směny oznámil, že nám přijde posila. Čekal jsem dalšího staršího muže, místo toho ale na plac přišla mladá slečna tak zhruba v mém věku.

Byl jsem jí naprosto okouzlen. Hned, jak jsem ji viděl, věděl jsem, že se s ní musím začít bavit. A protože jsme byli jediní dva v podobném věku, nebylo to těžké. Jmenovala se Marie, měla krásné, dlouhé vlasy, nádherný úsměv a pod uniformou pracovnice elektra se jí rýsovala perfektní postava.

Skvěle jsme si rozuměli. Do práce jsme chodili vždy spolu, obědové pauzy trávili také spolu a já jsem se do ní postupně zamiloval. Po několika měsících jsme se konečně domluvili, že si vyrazíme i mimo práci.

Na naše první rande jsem se nesmírně těšil. Vzal jsem si dokonce košili a slušné kalhoty, oholil jsem se a celý se navoněl. Marii jsem koupil květinu a pozval ji do luxusní restaurace, kterou jsem si sotva mohl dovolit. 

Tamara (30): Slyšela jsem matku mého přítele šeptat, že bychom měli moc malé a tmavé děti. Jsem z toho znechucená

Oblékala se opravdu výstředně

Natěšeně jsem čekal před vchodem do restaurace. Když se konečně vynořila zpoza rohu a zamávala mi, pohled na ni mě okamžitě zarazil. Bylo to poprvé, co jsem ji viděl bez uniformy, kterou jsme nosili v práci.

Přiznám se, že jsem byl trochu zklamán. Měla na sobě ošoupané rifle s dírami a k tomu na můj vkus trochu nevhodný, vyzývavý top v křiklavě růžové barvě. Na nohou měla lodičky, ve kterých sotva zvládla chodit, a vše doplňovala kabelka s leopardím vzorem.

Vždy mi přišla krásná. Dnes jsem si ale poprvé řekl, že se mi moc nelíbí. Na večeři jsem šel velmi skeptický, ale i přes její zvláštní vzhled jsem si ji užil a moje city zůstaly nezměněné.

Říkal jsem si, že třeba měla špatný den, že třeba spěchala, že příště přijde lépe oblečená… To jsem se ale spletl. Na další rande přišla oblečená snad ještě hůř – ve volných pytlových šatech, kozačkách a s šátkem na hlavě. Vůbec se mi její styl nelíbil. Musel jsem se hodně přemáhat, abych se za její vzezření na ulici nestyděl.

Veronika (32): Chtěla jsem na kurzu vaření zazářit jako sebevědomá dračice. Tichá kamarádka mi ale ukradla veškerou pozornost

Kamarádi nás pozvali do hospody

„A kdy nám představíš tu svou krasavici?“ volal mi o pár dní později jeden můj kamarád. „Jdeme do hospody, nechcete se přidat?“

„Já bych moc ráda,“ vypískla rozradostněně Marie a skoro si poskočila. „Velmi ráda potkám tvoje kamarády. Jenom se musím doma převléct. Dneska jsem oblečená trochu staromódně.“

Jenže to, do čeho se převlékla, její vzhled vůbec nezlepšilo. Jak jsem seděl na její posteli a sledoval, jak si zkouší různé hrozné varianty oblečení, už jsem si živě představoval, jak ji budou moji kamarádi soudit.

Hana (37): Manžel mi oznámil, že čeká dítě s mladou milenkou. Místo abych plakala do polštáře, tak se mu směji

Nechci ji představit kamarádům

„A nechceš si vzít něco jiného?“ zeptal jsem se jemně, ale naléhavě. „Víš, něco méně… barevného. Něco víc neutrálního. Třeba nějaké hezké, upnuté černé šaty.“

„Černé oblečení je hrozná nuda, to já nenosím,“ mávla rukou a já jsem nervózně polkl.

Je to hrozné, ale v ten moment jsem se za ní styděl a rozhodně jsem ji nechtěl brát mezi své přátele. Do očí by jí to neřekli, ale za zády by se smáli tomu, jak vypadá. Řekli by mi, že mám na víc, že to vypadá, že je chodící nevkus.

Tato představa mě vyděsila natolik, že jsem se vymluvil, že mi není dobře a že nikam nepůjdeme. Marii to mrzelo, ale zůstala se mnou doma.

Nevím teď, co mám dělat. Jak řeknu své přítelkyni, že se obléká hrozně, aniž bych jí ublížil? Jak mám z této situace vybruslit, aniž bych se už nechával ztrapňovat jejím oblékáním, ale zároveň ji neurazil?

Iva (25): Přítel propadl novému výstřelku a myslí si, jak je neodolatelný. Můj odpor k jeho novému vzhledu ale ničí náš vztah

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].