Karolína s manželem pracují ve zdravotnictví a peněz nemají na zbyt. Navíc oba se snaží o zdravý životní styl, ke kterému vedou i své dvě děti. Každý den mají děti ke svačině vyvážené jídlo. Jenže děti chtějí peníze, aby si kupovaly drahé bagety a Karolíně vyčítají, že je svým postojem ztrapňuje.
S manželem Robertem máme normální platy a musíme přemýšlet, kam co investujeme. Bydlíme v bytě, který budeme ještě dvacet let splácet.
Malé děti bylo vychovávat snadné
Zastávám názor, že nejvíce se dá ušetřit na jídle. Ne v tom smyslu, že bychom kupovali nekvalitní potraviny. Ale tak, že si vaříme doma. Nejsme líní a každý den máme teplou večeři. Nechodíme do restaurací, ani do rychlého občerstvení. Vařím hodně luštěniny, ryby a k tomu zeleninové saláty. Dovolím si tvrdit, že náš jídelníček je pestrý a bohatý na živiny. Proti našemu stravování večer nebo o víkendu děti nic nenamítají. Chutná jim. Problém s nimi poslední tři měsíce řeším ohledně svačin.
S Robertem vychováváme dvě děti. Dvojčata. Alenka a Vašík chodí do osmé třídy. Tím, že jsou dvojčata, drží při sobě. Hodně si povídají a když za něco bojují, spojí své síly. Jsem ráda, že si jsou blízcí a sobě navzájem oporou. Naše drobné rozepře mě jen utvrzují v tom, jak silné je mezi nimi pouto. A vlastně mě to dojímá. Jen kdyby jejich požadavky nebyly tak nereálné. Jak finančně, tak z důvodu zdravotního.
Obézní děti, to je odraz dnešní společnosti
Každý den namažu ráno před odchodem dětem svačinu. Zdravý žitný chléb s čerstvým sýrem, plátkem kvalitní šunky, sýra a zeleninou. K tomu oba dostanou jablko nebo banán. K pití jim dělám čaj nebo vodu s domácí šťávou. Obědy mají dvojčata zaplacené ve škole a odpoledne po příchodu ze školy naleznou v lednici krabičky s jídlem. Většinou udělanou tortilu s tuňákem a zeleninou nebo nějaký studený těstovinový salát. Večer všichni společně jíme čerstvě uvařenou večeři. Abychom s manželem ušetřili, nosíme si druhý den k obědu jídlo z předešlého dne.
Naprosto mi tento systém vyhovuje. S minimálními náklady mám pocit, že jíme chutně a přesto zdravě. Samozřejmě, že občas udělám i pizzu nebo domácí burgery. Nemám nic proti tomu občas i pizzu objednat z restaurace. Chápu, že moje domácí pizza je jakási napodobenina. Občas si dáme i hranolky z trouby a něco smaženého. Kuřecí řízek, obalovanou rybu nebo karbanátky. Ale jsem zásadně proti, abychom se stravovali v rychlém občerstvení.
Požadavek dětí mi je proti srsti
"Mami, my už do školy ty trapný domácí svačiny nechceme. Chceme peníze a kupovat si s ostatními něco v krámě", vyrukovala na mě dvojčata. Mluvila dcera, syn u ní stál a souhlasně kýval. V duchu jsem se usmála. Dcera byla průbojnější, a tak se i tohoto úkolu ujala. Dcera mi řekla, že by si rádi stejně jako spolužáci kupovala bagety, energetický drink nebo třeba sušenku. Prý v jejich partě není nikdo, kdo by měl tak trapný svačiny jako oni dva. Jejich konstatování mi přišlo smutné v tom, že mnoho rodičů dá dětem peníze z lenosti a nezajímají se, co si za to koupí a jak se stravují.
To je zárodek budoucích problémů s dětskými kuřáky, obézními dětmi a později třeba i drogově závislými. Dětem jsme s manželem vysvětlili náš postoj, snahu o zdravou stravu a udělali jsme kompromis. Jednou za dva týdny si mohou koupit nezdravou bagetu, která vydrží čerstvá neuvěřitelné dva týdny nebo sušenku. Dětem jsme řekli i to, že si nemůžeme dovolit dávat každému každý den peníze na bagetu za stovku a padesát korun na pití. V součtu je to hodně peněz, které by nám udělali citelnou díru v rozpočtu. A jako zdravotní sestra zkrátka nehodlám přihlížet, aby si moje děti ničily zdraví. Ať se jim to líbí či nikoliv.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.