Marta (37): Chtěli jsme ušetřit na dovolené. Byla sice levná, ale také nejhorší v mém životě

Rodinné příběhy: Chtěli jsme ušetřit na dovolené. Byla sice levná, ale také nejhorší v mém životě
Zdroj: Freepik

Marta a její manžel se rozhodli pro levnější dovolenou v kempu. Předpokládali, že to bude mít své kouzlo. V jistém smyslu to kouzlo mělo, ale nic dobrého z toho nevzešlo. Voda ve stanu a otravný soused jsou jenom zlomek toho, co je potkalo.

Jana Jánská
Jana Jánská 14. 06. 2024 15:00

Všechno zdražovalo závratnou rychlostí a naše životní úroveň klesala čím dál rychleji. Kdysi jsme si mohli dovolit dvoutýdenní dovolenou v pěkném hotelu. Ale teď? Týden pro celou rodinu v nějakém druhořadém letovisku stál tolik, že to bylo až šokující!

Všechno zdražuje

Dokonce to zašlo tak daleko, že jsme dva roky nikam nejezdili, protože nám bylo líto peněz. Raději jsme je použili na renovaci terasy, která už to potřebovala. Dětem jsme koupili velké dárky – a ještě jsme ušetřili ve srovnání s tím, co bychom utratili za dovolenou.

To je skvělé, děti si nestěžují, jsou spokojené, a my si můžeme užívat dovolenou na vlastní zahradě, aniž bychom se stresovali kvůli penězům,“ radoval se můj manžel Arnošt (36).

Tohle pocit „finančního klidu“ se nám tak zalíbil, že jsme to další rok udělali znovu. Děti nebylo třeba přesvědčovat, protože vždy rády dostávaly dárky. I v pubertě. Možná zvláště tehdy, protože to je věk, kdy už dovolená s rodiči není zábava. A přiznejme si, neměly ještě tolik povinností, aby zoufale toužily po dovolené. A my? Přesvědčili jsme sami sebe, že nám toto řešení vyhovuje více. A fungovalo to. Až do letoška...

Marto, letos už asi nevydržím bez pořádné dovolené. Jasně, doma jsme si odpočinuli, ale to je úplně něco jiného. Musíme někam vyrazit,“ povzdychl si můj manžel na jaře.

Souhlasila jsem s ním, i když jsem už cítila tlak v žaludku při pomyšlení na výdaje, které se nám zase nahromadí. Pár let jsme se jim vyhýbali, takže kdo ví, kolik letos utratíme za dovolenou...

Dovolená měla být levná

Po několika dnech procházení nabídek jsem dostala skvělý nápad. Co kdybychom se prostě vzdali luxusu, o který se stále snažíme, a vyrazili na levnou dovolenou?

Arnošte, poslouchej, možná je čas smířit se s tím, že si už nemůžeme dovolit čtyřhvězdičkový hotel u moře. Je to těžké, ale přiznejme si to. Místo abychom se snažili dostat do co nejhezčího hotelu v nějaké díře, abychom měli zdání luxusu, pojedeme na obyčejnou levnou dovolenou...“ navrhla jsem trochu nesměle.

Manžel se na chvíli zamyslel, jako by analyzoval to, co jsem právě řekla.

Možná máš pravdu. Nemusíme mít luxus. Když pojedeme do obyčejného kempu, mohla by to být zábava.

Jeho reakce mě velmi povzbudila.

Skvěle! Hned se pustím do plánování,“ pronesla jsem. A začala jsem hledat kempy u moře. Ceny byly tak lákavé, že jsem úplně přestala myslet na to, že tam nebude hotelová restaurace, bar nebo bazén. Ve sklepě jsem našla naše staré stany a ve výprodeji ve sportovním obchodě jsem koupila nové spacáky.

Plán byl takový, že celé dny budeme lenošit na pláži, jak jsme měli ve zvyku, večery (bez výčitek!) zakončíme v pěkné restauraci a pak budeme spát ve stanech. V den odjezdu jsme byli všichni nadšení z dovolené v úplně jiném stylu než dosud. Celou cestu jsme zpívali písničky, hráli hry a plánovali nadcházející dny.

Podmínky nebyly zrovna nejlepší

Když jsme dorazili na místo, rychle jsme se vybalili a postavili stany. Moje třináctiletá dcera Hanka byla poněkud zklamaná pohledem na přívěs se sprchami a malou budovu s toaletami, které sdíleli všichni obyvatelé kempu.

Jsou prázdniny, nemusíš se mýt každý den...“ zažertovala jsem, abych uvolnila atmosféru. Nejistě se usmála. Dorazili jsme večer, takže po vybalení a večeři přivezené z domova jsme byli všichni trochu unavení. Ještě jsme si chvíli povídali a brzy šli spát.

Zítra mohou všichni spát, jak dlouho chtějí,“ oznámila jsem radostně.

Nenapadlo mě však, že „jak dlouho chtějí“ bude znamenat... šest ráno. Na úsvitu se začaly naše stany tak ohřívat, že se v nich nedalo vydržet. Nevyspané děti byly okamžitě mrzuté.

No, dnes prostě půjdeme spát dříve,“ povzdechla jsem si a snažila se udržet poslední zbytky optimismu.

Tehdy jsem si ještě opravdu myslela, že horko bude náš jediný problém. Až do chvíle, kdy se děti šly osprchovat...

Mami, čeká se půl hodiny a pak teplá voda dojde po dvou minutách,“ naříkala Hanka.

A navíc je tu jen pár zásuvek na celý kemp! Kde si mám nabít konzoli?“ rozčiloval se Matěj (12).

To je kouzlo kempování. Není to luxusní, ale tohle to všechno vynahradí..." rozpažila jsem ruce. "Podívejte, vedle nás je les, ptáci zpívají, vzduch je svěží a čerstvý, rozložte si deky a čtete si knihy, hrajte na konzolích, dělejte prostě, co chcete,“ snažila jsem se je povzbudit, i když jsem sama měla stále více pochybností.

Pak to bylo ještě horší

Večer, po celodenním horku, přišel silný déšť. Náš stan promokl a všechno oblečení bylo vlhké. Jen děti byly v suchu.

No, aspoň se zítra vyspíme, protože předpověď neukazuje vedra,“ snažila jsem se povzbudit rodinu, protože už i Arnošt už vypadal otráveně. Ale jako obvykle jsem se mýlila, protože tentokrát nás v šest ráno probudil koncert z rádia našeho souseda.

Promiňte, my ještě spíme, mohl byste tu hudbu pustit trochu později?“ zeptal se Arnošt zdvořile, ačkoliv ho rušení spánku obvykle přivádělo k vzteku.

Pane, už je po nočním klidu, dodržuji pravidla,“ zachechtal se drze ten chlap. „Jestli chcete klid, jeďte do hotelu!

Arnošt zrudl, ale pak se vrátil do stanu, nasadil si špunty do uší a otočil se ke mně zády. Přerušovaný, mělký spánek trval jen do půl osmé, kdy nás probudil křik dětí.

Co se stalo?“ vyletěla jsem ze stanu.

Voda! Všude je voda!“ křičela Hanka, protože už promokl i stan dětí.

Neboj, všechno usušíme...“ snažila jsem se ji uklidnit.

Ale jak a kde, když stále prší a má pršet celý den? Všichni nastydneme!“ zoufale pronesl Matěj.

Měla to být krásná dovolená

Seděla jsem v promoklém stanu úplně rezignovaná. Měli jsme takovou smůlu, nebo jsme byli jen zhýčkaná rodina, která nebyla vůbec zvyklá na tento typ dovolené? Naštěstí, právě když jsem byla blízko zhroucení, vstoupil Arnošt.

To stačí! To není pro nás a já nehodlám vyplýtvat celou dovolenou na toto trápení. Jedeme do hotelu,“ nařídil rozhodně.

Neprotestovala jsem. V doprovodu radostného jásotu dětí jsem se bez námitek pustila do balení, protože jsem se cítila prostě provinile. Koneckonců, to já nás do toho uvrtala.

Nedělej si starosti, zkusili jsme a nevyšlo to. Nápad byl dobrý,“ uklidňoval mě Arnošt. „A teď se připrav na pořádný odpočinek, horkou koupel a naprosté ticho po ránu!

Už se nemůžu dočkat,“ odpověděla jsem radostně.

A tak jsme zažili naši nejlepší dovolenou, protože po nepohodlí v kempu byl první hotel, na který jsme narazili, splněným snem. A každou maličkost, jako vana nebo povlečení na posteli, jsme vnímali jako největší luxus na světě. A protože to byla nabídka last minute, dokonce jsme se vešli do rozpočtu! I když při pomyšlení na promočená zavazadla, stan a hlasitou hudbu z reproduktorů souseda si myslím, že bych byla ochotná překročit rozpočet, jen abych byla opět v civilizaci...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Související články

Další články