
Klára zjistila, že její manžel koupil drahý dámský svetr. Jenže se ukázalo, že nebyl pro ni, ale pro jinou ženu. Jak jí to vysvětlil?
Kdybych měla moje manželství popsat, asi bych řekla, že je tiché. Žili jsme vedle sebe, ne spolu. Já s knihou, Adam s telefonem. Jeho uzavřenost a odtažitost mě kdysi fascinovaly, ale po deseti letech jsem pochopila, že se přede mnou nikdy neotevře. Máme děti, hypotéku, psa a každodenní rutinu. Právě díky té předvídatelnosti jsem začala tušit, že mi něco tají. Začal totiž měnit své zvyky a omlouval to tím, že musí zůstávat v práci déle. A já mu postupně přestávala věřit.
Sabina (34): Manžel chodil každý den do posilovny. Vracel se unavený, ale nebylo to ze zvedání činek
Něco přede mnou skrýval
Důkaz přišel nečekaně. Když jsem před praním kontrolovala kapsy jeho bundy, našla jsem účtenku. Na zadní straně bylo ženským písmem napsáno jméno „Martina“ a telefonní číslo. Účtenka byla za dámský svetr z alpaky ve velikosti S, koupený před třemi dny. Stála jsem jako opařená. To nebyla moje velikost. A navíc jsem žádný svetr nedostala.
Večer, když už děti spaly, položila jsem účtenku na stůl. Adam byl očividně nervózní. Tvrdil, že to měl být dárek pro mě, ale prodavačka se spletla ve velikosti a on ho chtěl jít vyměnit. A to telefonní číslo? „To napsala ta prodavačka. Flirtovala se mnou, víš, jaké dneska holky jsou... dotěrné,“ vykoktal. Jeho vysvětlení ale znělo jako zoufalá a špatně vymyšlená lež. Věděla jsem, že to není pravda.
Už jsem mu nevěřila
Celou noc jsem nad tím přemýšlela. A ráno, když byly děti ve škole, jsem na to číslo zavolala. Ozval se mladý, sebevědomý ženský hlas. Když jsem se představila a vysvětlila, proč volám, na druhé straně nastalo dlouhé, výmluvné ticho. Nakonec ze sebe ta Martina dostala jen to, ať už jí nevolám, že to není tak, jak si myslím.
Ani se nepokusila popřít, že mého muže zná. Její nervózní hlas a rychlé ukončení hovoru mi řekly víc než dost. Adam něco skrýval a ona byla součástí jeho tajemství.
Večer jsem mu řekla, že jsem s Martinou mluvila a vím, že lže. Už neměl kam couvnout. Přiznal, že se s ní seznámil, že to byl jen nevinný flirt a že se „nic nestalo“. Dívala jsem se na něj a mlčela. V tu chvíli jsem si uvědomila, že se nic nestalo jen proto, že k tomu zřejmě nedostal příležitost. Nebylo to o tom, že by nechtěl, jen to nestihl.
Zradil mou důvěru
Už dva týdny spíme odděleně. Nehádáme se, ale ani spolu nemluvíme. Adam se snaží. Vaří jídla, která mám ráda, kupuje mi moje oblíbené květiny. Ale já v tom nevidím lítost, jen panický strach, že rozbil něco, co už nejde opravit. Možná to nebyla fyzická nevěra, ale i to mi stačí.
Ten svetr, který jsem nikdy nedostala, a číslo na účtence se staly symbolem všeho, co pokazil. Ještě nevím, jestli od něj odejdu, ale jedno vím jistě. Už nejsem stejná žena. Pochopila jsem, že si zasloužím víc než muže, který mě nepodvedl jen kvůli nedostatku příležitosti. Zradil to nejdůležitější – moji důvěru.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




