Milena (26): Nastoupila jsem do nové práce a hned nastal problém. Od té doby se mnou nikdo nemluví

žena
Zdroj: Freepik.com

Milena si našla novou práci, kde měla pracovat jako účetní. Její nadřízená se na první pohled zdála být fajn ženská a Milena doufala, že si budou rozumět. Možná by tomu i tak bylo, kdyby se neukázalo, že její nadřízená má problém, se kterým nechce nic dělat. Ustála Milena reakci své nadřízené, nebo už hledá jiné místo?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 15. 08. 2020 08:00

Nastoupila jsem do mzdové účtárny jedné firmy, kde jsme tvořily tým jen dvě ženy. Hedvika, o pár let starší než já, byla v podstatě moje nadřízená. Vypadalo to, že bychom si mohly rozumět.

Moje šéfová zapáchá, co s tím

Hedvika mě měla zaučit do jejich systému a provést mě tím, jak to u nich chodí. Zprvu jsem často seděla s ní u jejího stolu a koukala jí pod ruce. Už na začátku jsem si několikrát uvědomila, že kolem Hedviky se line jakýsi závan, takový mix potu a čehosi dalšího. Možná to bylo dané i tím, že měla nadváhu, tak se víc potila. Dokud to bylo snesitelné, snažila jsem se přes to přenést, jen jsem se ráno víc navoněla, abych cítila svůj parfém.

Přišlo léto, horké dny. Pracovala jsem už téměř samostatně, ale občas jsem si raději nechala práci jedním okem od Hedviky zkontrolovat. Vždy přijela na své židli a koukla se. Ten závan, který se kolem ní točil, byl s vedrem horší a horší. Zapáchající kyselý pot se od jejího stolu rozlézal po celé místnosti. Když jsem chtěla otevřít okna, řekla, že bude stačit klimatizace. Ale to bylo ještě horší, protože se tam točil celý den stejný vzduch, v tomto případě smrad.

Šla jsem s pravdou ven, byla to chyba

Doma jsem to řešila s přítelem a ten mi poradil, že my ženský si tyto věci umíme sdělit, tak ať se nebojím a prostě ji požádám, ať používá nějaký antiperspirant a ať víc větráme.

Možná má pravdu, přemítala jsem cestou do práce. Sotva jsem otevřela dveře kanceláře, dostala jsem facku v podobě smradu, až se mi zvedal žaludek. Do takového rozhovoru se mi nechtělo, ale už se tam nedalo být a ona to už nejspíš ani necítila. Přišla jsem tedy k jejímu stolu a spustila: ,,Hedviko, je mi to velmi nepříjemné, ale je tu cítit všude tvůj pot. Mohla bys v těchto horkých dnech používat deodorant? A kdyby šlo víc větrat, ocenila bych to. Neber to zle, ale vážně je tu smrad." Sice jsem se snažila o smířlivý tón, ale stejně mi to nebylo nic platné. Vztekle odjela židli od stolu a mezi zuby procedila: ,,Takže mi chceš říct, že tvoje šéfová smrdí, jo?“ Tak jsem to nemyslela, začala jsem koktat a snažila se to urovnat. Marný pokus. Byla vytočená doběla, odešla z kanceláře a vrátila se asi za hodinu. Koupila vonítko do zásuvky a když ho zapnula, sjela mě pohledem: "Takhle už to bude v pořádku, slečinko?“

Nemluvíme spolu a podle všech informací mě pomluvila na celém patře a teď se se mnou nikdo nebaví. Co přesně jim řekla nevím, ale hezké to určitě nebylo.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články