
Ladislava je vyčerpaná. Porodila dceru a nestíhá uklízet. Její manžel Ivan je abnormálně náročný, co se čistoty domácnosti týká. A Ladislava si je vědoma toho, že se cítí v pasti. Není schopna splnit to, co její manžel očekává.
Před dvěma lety jsem porodila dceru a od té doby se pro mě život s manželem Ivanem stal noční můrou. Nejsem schopna s malým dítětem udržet domácnost v takové sterilní čistotě, kterou Ivan vyžaduje.
Když jsme byli sami dva v domácnosti, byla to legrace
Věděla jsem, že Ivan má nějakou poruchu. Má fobii z mikrobů a parazitů. Proto vyžaduje, aby domácnost byla v lesku. Když jsme spolu šest let žili sami bez dítěte, nepřipadaly mi manželovy požadavky tak příšerné jako nyní, když jsem matkou dvouleté dcery. Ivan ruku k dílu nepřiloží a jediné, co umí, je udělat hysterickou scénu.
Od samého začátku převlékám postel každý třetí den. Povlečení z peřin i prostěradlo. Samozřejmostí je, že když se v noci pomilujeme, musím druhý den převléknout také. Ivan by nesnesl, kdyby měl spát na nějakém flíčku z vášnivého aktu. Ale neměli jsme jiné starosti, a tak jsem si na čistotě zakládala. Pračka se sušičkou u nás zkrátka makaly každý den.
Sterilní prostředí v kuchyni je základ
Každý den po příchodu z práce jsem rychle umyla koupelnu s toaletou. Ivan musel vidět, že se tyto dvě místnosti lesknou a voní dezinfekcí. I v kuchyni manžel požadoval, aby se dodržovaly vysoké standardy při úklidu. Jednou týdně jsem vytírala kuchyňskou linku a po každém vaření jsem otřela celou kuchyň zvenku.
„Lásko, nastříkala jsi dezinfekci na kuchyňskou desku? Chci si rozkrojit pečivo,“ ptal se mě pokaždé úzkostlivě manžel, než položil pečivo na desku kuchyňské linky. Ivan totiž trpí utkvělou představou, že nás všude atakují mikrobi, roztoči nebo nějací paraziti. Musím denně stírat podlahu. Nikde nemáme koberce. Ručníky po jednom použití letí do koše se špinavým prádlem.
Starost o dceru a úklid nejdou dohromady
Před dvěma lety se nám narodila dcera. Je pro mě náročné se o dceru starat a udržovat domácnost v precizním stavu. Ivan to nechápe. Myslí si, že jsem s dcerou doma a nevytížená. Jenže já jednu místnost uklidím a během hodiny to není znát. Dítě zkrátka chodí po celém bytě a za ním je zkáza.
Onehdy jsem zapomněla dceřinu použitou plenu na posteli. Přebalila jsem ji na naší manželské posteli. Ivan se mohl zbláznit. Nutil mě, abych převlékla ložní prádlo, protože plena kontaminovala povlečení a určitě se tam namnožili roztoči, kteří ho v noci pokoušou. Byla jsem z jeho výstupu nešťastná a opravdu povlečení převlékla. Nevím, jak to vše budu zvládat v budoucnu, až ke všemu začnu chodit do práce.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].