
Jaroslava byla na svého syna vždy hrdá. Michal působil jako pozorný manžel i milující otec. Jenže rozvod odkryl něco, co matka nikdy neviděla – jeho neschopnost postarat se o vlastní domácnost i děti. Místo aby dospěl, začal přenášet odpovědnost na ni.
Nevím, kde jsme udělali chybu ve výchově. Snažili jsme se ze syna vychovat citlivého a pozorného muže. Bohužel se nám to moc nepovedlo.
Synův rozvod jsem brala jako svoje selhání
S manželem jsme měli radost, že syn Michal je hodný. Pokaždé, když přijel na návštěvu, povídal nám, jak se o svou rodinu stará. I když jsme byli pozvaní k mladým na oběd, tak Michal své manželce se vším pomáhal a dokonce ji i po patnácti letech manželství oslovoval zdrobnělinou. Bylo hezké pozorovat, jak jim manželství funguje. Jenže to bylo evidentně jen divadlo pro okolí.
Ani ne za tři měsíce od naší poslední návštěvy mi syn oznámil, že se rozvádí. Synův rozvod jsem brala jako svoje selhání. Neustále jsem si kladla za vinu, že jsem někde musela udělat chybu ve výchově. Nechápala jsem, proč se mladí rozvádějí, když Michal jako manžel fungoval a já jsem nezaznamenala ani náznak nějakých neshod. Snachu jsem už nikdy více neviděla a mobil mi vzala jen jednou.
Telefonát se snachou mě srazil na kolena
„Maminko, Michala už mám plné zuby. Je to pozér. Neustále se přetvařuje a dělá ze sebe lepšího člověka než ve skutečnosti je. A to, jaké o něm máte smýšlení, to jen potvrzuje. Mějte se moc hezky a já už dál ve vaší rodině zůstat nechci,“ rozloučila se se mnou snacha. U soudu bylo rozhodnuto, že děti budou ve střídavé péči. Nabídla jsem synovi, že mu s péčí o vnoučata pomohu.
Měla jsem tím na mysli, že jim občas uvařím jídlo nebo k nám o víkendu přijedou na oběd a dostanou s sebou i výslužku. Bylo vidět, jak Michal plave ve všem. Neuměl zapnout ani pračku, doma měl neskutečný nepořádek a děti jedly neustále jen tousty se šunkou, sýrem a kečupem. Michal se dětem moc nevěnoval, ale jim to nevadilo. Mohly celé hodiny trávit na počítači nebo mobilu.
Rozhovor se synem ukázal jeho pravou tvář
Za pár měsíců od rozvodu jsem kmitala jako motorová myš. Michal si uměl říct o pomoc. Ani jsem si to neuvědomila a měla jsem na starosti dvě domácnosti. Prala jsem manželovi, synovi i vnoučatům. A byla jsem utahaná jako kotě. K tomu Michal začal lovit ženské a potřeboval prázdný byt. Nejdříve k nám vozil děti na dva dny v týdnu a postupem času se poměr otočil. Děti byly více u nás než s otcem.
A já si uvědomila, že ty řeči o tom, jak syn miluje své děti, že to byla jen další jeho póza pro okolí. Michal možná své děti měl opravdu rád, ale rozhodně se kvůli nim nehodlal omezovat. A toto zjištění mi zasadilo ránu tak silnou, že jsem poprvé v životě vedla se synem velice nepříjemný rozhovor. Syn se urazil a cítil se dotčený. Zranilo ho, že se nechci starat o vnoučata. Syn mě sprostě manipuloval a snažil se ve mně vyvolat pocit viny. Nedala jsem se a nakonec se syn urazil. Ale děti mi doma nechal. Vtipálek.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].