Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Věra se upřímně těšila, až jí syn konečně představí ženu, se kterou plánuje budoucnost. Doufala, že už to nebude dlouho trvat a dočká se vnoučat. Jenže když k tomu došlo, zklamání bylo pro Věru obrovské. A tak se rozhodla vzít věci do svých rukou.
Jsem na svého jediného syna pyšná. Od malička se učil skvěle, a tak i gympl zvládl na jedničky. Po úspěšném absolvování vysoké pracuje jako manažer v zahraniční firmě a daří se mu dobře. Jediné, co mi chybí ke spokojenosti, je, aby založil rodinu a já se mohla těšit z vnoučátek.
Těšila jsem se jako malá
Kvůli pracovnímu vytížení neměl bohužel na vztahy moc času. A když už si někoho našel, byly to chvilkové známosti. Holky, co ho doprovázely na společenské akce a rád si s nimi užíval. Už jsem začínala být nervózní, aby to takhle nevedl pořád. Aby si nezvykl na pohodičku a nezapomněl se usadit.
Když mi před pár měsíci do telefonu oznámil, že se zamiloval a rád by mě se svou přítelkyní seznámil, měla jsem upřímnou radost. A už jsem si v duchu skoro malovala svatbu a první vnoučátko.
Už první návštěva mi stačila
Na to významné setkání jsem se pečlivě připravila. Upekla jsem dort, uklidila dům, prostřela slavnostní stůl. Dokonce jsem vyndala ze skříně svoje nejhezčí šaty – jako by měla přijet státní návštěva.
Jenže když k nám dorazili, nadšení se během několika minut vypařilo. Kristýna vypadala dokonale jako obrázek. Drobná blondýnka, co se pořád jen křečovitě usmívala. Byla sice milá, ale upřímně, působila na mě dojmem, že má víc make-upu než rozumu.
Neustále se smála úplným hloupostem a když jsem jí nabídla skleničku, odpověděla: „Já vlastně nevím, co si dávám… Co je to vlastně aperitiv?“
V tu chvíli jsem si pomyslela: „To snad ne!“ A tím to zdaleka neskončilo... Když mluvila o své práci asistentky tak, jako by byla uznávanou vědkyní, bylo mi jasné, že má priority úplně někde jinde. A nechápala jsem, co na ní syn vidí. O čem se proboha baví?
Začala jsem jednat
Jenže syn je poprvé zamilovaný natolik, že nevidí napravo nalevo. A mé narážky nebere vážně. A tak jsem se rozhodla trochu přitvrdit. Vím, že to nebylo úplně správné, ale prostě mi to nedalo. Chtěla jsem synovi otevřít oči a zabránit tomu, aby si tuto jednodušší slečnu vzal. V jeho pobláznění by ani nebylo divu, kdyby ji požádal o ruku.
Vymyslela jsem plán. Lest, při které se ukáže, jak na tom má „případná“ snacha je. Pozvala jsem je k nám na chatu a navrhla, že si večer zahrajeme oblíbenou vědomostní hru. Jsou tam otázky, o kterých jsem tušila, že je mladá dáma nejspíš nezvládne. A taky že ano. Plavala nejen v zeměpisných pojmech - nevěděla spoustu hlavních měst - ale úplně pohořela také v české historii. To vám byla ostuda!
Ona se tím ale nijak netrápila, jen se přiblble usmívala a prohodila něco ve stylu, že už je to dávno, co byla ve škole, a proč si to vše pamatovat, když jí to za vteřinu vyplivne umělá inteligence. Ani syn se nad tím nepozastavil, ještě ji políbil a řekl, že zas exceluje v jiných věcech. To by mě vážně zajímalo, ve kterých?!
Na další den jsem připravila další zkoušku. Pod záminkou, že mi není dobře od nízkého tlaku, jsem potenciální snachu požádala, jestli by mohla upéct bábovku. Říkala, že peče ráda, tak jsem si chtěla ověřit, co to v praxi znamená. Výsledek? Bábovka se rozpadla, byla nedopečená a těsto připomínalo spíš lepidlo než moučník. O polévce, kterou jsme měli k obědu, ani nemluvím. A ten nepořádek v kuchyni, který po sobě nechala!
Nejsem na sebe pyšná
Uznávám, že už jsem proti ní zaujatá. A vím, že to, co jsem udělala, není fér. Ale rodina je pro mě důležitá a nechci se jednou dívat, jak je můj jediný syn nešťastný.
On je pořád zasněný a evidentně zamilovaný, ale já doufám, že ho to přejde. Chápu, že je hezká a asi ho okouzlila, ale podle mě si zaslouží víc – ženu, která mu bude oporou a partnerkou, nejen ozdobou.
„Mami, ty Kristýnu moc nemusíš, co?“ zeptal se mě po návratu z chaty syn. Jen jsem se pousmála a odpověděla: „Chci pro tebe jen to nejlepší.“ A tak se jen modlím, aby na to přišel brzy sám. Jinak budu muset znovu zakročit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
