Facebook
Instagram
Adéla potkala Tomáše za velmi zvláštních okolností. Slovo dalo slovo a začali se scházet. Přestože je Tomáš hodný a pozorný, Adéla si začíná všímat, že mezi nimi existují rozdíly, které ji znepokojují. Některé jeho vědomosti a nezájem o kulturní události ji zarážejí.
Po náročném rozchodu jsem si řekla, že si dám od chlapů na chvíli oraz. A nebudu další seznamování lámat přes koleno. A nepouštěla jsem se ani do žádných seznamek, kde stejně skoro každému jde jen o sex. Řekla jsem si, že jestli někoho zajímavého mám potkat, tak to bude osud. A opravdu mi ho jedna osudová příhoda přihrála...
Poznala jsem ho v nečekané situaci
Byl to jeden z těch dní, kdy vám od rána nic nevychází. Zaspala jsem, polila si novou sukni kafem a nakonec nedorazila na důležitou schůzku. Zradil mě totiž výtah. Nejprve jsem zuřila, mačkala tlačítka, ale nic se nedělo. Výtahová kabina byla docela malá, a tak jsem po pár minutách začala mít klaustrofobii. Nevěděla jsem, co mám dělat. Zavolala jsme tedy na sos linku, která byla ve výtahu napsaná. Na dispečinku mě ujistili, že technik dorazí velmi brzy. Když se pak otevřely dveře, opravdu se mi ulevilo. Stál tam můj zachránce. Nejraději bych ho samým štěstím objala. Servisní technik v modré kombinéze mě hned zaujal krásným úsměvem.
Kvůli jiným zájmům jsme začali trávit čas odděleně
Dali jsme se do řeči. Tomáš byl velmi sympatický a zábavný a já si moc přála, abychom se ještě potkali. Ale naděje, že se zas zaseknu ve výtahu a on mě opět zachrání, byla opravdu minimální. A tak jsem byla moc potěšená, když mě pozval na kafe. A nezůstalo jenom u jedné schůzky. Než jsem se nadála, byli jsme spolu. Bylo to jako z nějakého romantického filmu. Jenže realita se ukázala trochu složitější.
Na začátku vztahu jsem si toho nevšimla. Všechno bylo nové a já měla nasazené růžové brýle. Tomáš byl velmi pozorný a vážně se mi líbilo, jak se o mě staral. Ale časem jsem začala zjišťovat, že máme každý trochu jiný rozhled a jiné zájmy.
„Co kdybychom zítra šli na výstavu? Viděla jsem, že v galerii mají skvělou expozici,“ navrhla jsem jednou odpoledne, když jsme seděli u kafe.
„Na výstavu? A co tam?“ zeptal se Tomáš s výrazem, který naznačoval, že to považuje za ztrátu času.
„No, podívat se na obrazy, sochy... umění. Znáš to, ne?“ zkusila jsem s úsměvem.
„To mě moc nebere,“ odpověděl prostě. „Ale můžeme jít třeba na pivo.“
Přikývla jsem, ale dost mě to zamrzelo. Nebylo to poprvé, co Tomáš neprojevil zájem o něco, co jsem měla ráda. Divadlo? Nic. Filmový festival? Radši by šel na fotbal. To ale zase vůbec nelákalo mě. A tak to většinou dopadlo, že jsme několik večerů trávili odděleně. Štvalo mě to, ale ani jeden z nás nechtěl toho druhého do ničeho tlačit.
Setkání s přáteli byl jeden velký trapas
Když moji kamarádi pořádali večírek, napadlo mě, že bychom tam mohli zajít spolu. Tomáš chvíli váhal, ale nakonec souhlasil. A všichni se těšili, že konečně mého nového přítele poznají. Jenže dopadlo to příšerně. Když jsme dorazili, Tomáš působil, že je ve všem úplně mimo. Při rozhovoru o současné politice nebo kultuře se tvářil zmateně, a když se ho někdo zeptal na názor, odpovídal jednoslabičně. Poprvé jsem za něj vážně styděla. Pak začal mluvit o svých zážitcích z práce, o výtazích a různých technických záležitostech, které nikoho moc nezajímaly.
Když jsme odešli, byla jsem naštvaná a zklamaná. „Proč ses vůbec nesnažil zapojit?“ zeptala jsem se.
„Zapojit? Měli tam samý divný a intelektuální kecy," opáčil Tomáš a vypadal nechápavě. A mně došlo, že v některých věcech jsme každý úplně jinde.
Nevím, zda má náš vztah budoucnost
Nakonec jsem si to vyříkali a fungujeme dál. Ale já o našem vztahu pořád přemýšlím. Tomáš má spoustu dobrých vlastností. Je milý, spolehlivý a chová se jako gentleman. I po sexuální stránce nám to skvěle klape. Ale zároveň si uvědomuju, že mi něco zásadního chybí. Jsem zvyklá chodit do divadla, na výstavy, debatovat s přáteli o politice nebo knížkách. To všechno je ale s Tomášem není reálné. Na druhou stranu zas rádi společně cestujeme. A tak vážně nevím, zda to zvládneme spolu i dál. Je možné přehlížet takové rozdíly a žít spolu šťastně?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
