Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Janin nejstarší syn Tadeáš si našel první přítelkyni. Jana a její manžel měli nejprve ohromnou radost, ale pak ji měli příležitost poznat a Janě se ani v nejmenším nezamlouvá.
Mám tři děti, dva syny a jednu dceru. Nejstarší je Tadeáš. Je to můj prvorozený potomek, mám ho moc ráda a vždycky jsme spolu měli blízký vztah. To se ale změnilo krátce po tom, co oslavil sedmnácté narozeniny a našel si svou první přítelkyni.
Jeho přítelkyně nás nemile překvapila
Tadeáš byl hodný kluk, spíše nesmělý a plachý a introvert, byli jsme s manželem šťastní, když nám oznámil, že začal s někým chodit. Hned jsme ji chtěli poznat, a tak ji asi po dvou měsících chození přivedl domů. Když jsme Adélu poznali, byli jsme velmi překvapení.
Adéle bylo dvacet jedna, neměla maturitu a pracovala jako barmanka. Hned, jak přišla k nám domů, jsme poznali, že je kuřačka, pach kouře se za ní přímo nesl. Byla hodně namalovaná, měla několik piercingů v obličeji a můj manžel po návštěvě poznamenal, že byla oblečena poněkud nemravně.
Studium ji nebavilo
„A proč vlastně nestuduješ?“ zeptala jsem se jí u oběda, na který jsme ji pozvali.
„Škola mě nebavila,“ pokrčila rameny nezaujatě, „pracovat je podle mě o dost lepší. Člověk má pak peníze. Nechápu, proč je Tadeáš na gymplu.“
„A jak jste se vlastně seznámili?“ změnil můj manžel hned téma. Adéla se usmála a pohladila mého syna po paži.
„V baru, kde pracuju. Zalíbil se mi, tak jsem mu dala drink zadarmo.“
Ze syna byl úplně jiný člověk
Byli jsme rádi, když Adéla odešla. Tadeáš z ní byl naopak zcela unešený, básnil o ní celý večer. Postupně jsem si začala všímat, že se hodně mění. Skoro každý večer Adélu vyzvedával v baru, kde pracovala, dost často se pak domů i o všední dny vracel opilý. Byl o dost drzejší, odsekával nám, změnil i svou vizáž a nechal si bez našeho svolení píchnout po vzoru Adély piercing do nosu. Začala jsem mít podezření, že kouří, protože v jeho pokoji se celý den větralo. S manželem jsme byli nešťastní, ale nevěděli jsme, co máme dělat. Vše se ale jeden večer zlomilo.
Řekli jsme mu, ať to ukončí
„Chci skončit se školou,“ oznámil nám u jídla Tadeáš. „S Adélou se chceme sestěhovat spolu a já potřebuju peníze. Chci si najít práci.“
„Cože? A Proč? Vždyť jsi vždycky chtěl jít na vysokou,“ nechápala jsem. Tadeáš jenom pokrčil rameny.
„Adéla říká, že to je k ničemu. A má pravdu, stejně nás učí nesmysly.“
„A dost,“ vybouchl najednou můj manžel a vstal od stolu, ,,tohle už je vrchol! Do teď jsme ti tenhle tvůj úlet akceptovali, ale Adéla na tebe má hrozný vliv! Okamžitě se s ní přestaneš stýkat!„
Tadeáš se se svým otcem začal hádat, křičeli po sobě a byli agresivní. Když se na mě Tadeáš otočil, abych se ho zastala, věděla jsem, co musím udělat.
„Táta má pravdu. Adéla je hrozná holka a když to nevidíš ty, musíme zakročit my. Přestaneš se s ní vídat.“ Kdybych věděla, co to způsobí, možná bych si svou odpověď rozmyslela.
Utekl z domova
Hned druhý den ráno Tadeáš nebyl ve svém pokoji a jeho nejnutnější věci chyběly. Na stole jsem našla jednoduchý vzkaz, který říkal: „Odešel jsem za Adélou. Miluju ji a chci s ní žít. Snad to pochopíte.“
Bylo to jako zlá noční můra. Všichni z rodiny jsme začali Tadeáše obvolávat, bombardovali ho zprávami, ale nikomu nám nebral telefon a nereagoval. Šla jsem do školy, kam ale nepřišel, ptala se jeho kamarádů, jestli neví, kde Adéla bydlí. Nikdo ale nic nevěděl. Chtěli jsme i zavolat policii, aby Tadeáše našla a přivedla domů.
„Dáme tomu pár dní, Jani,“ utěšoval mě manžel, když jsem večer bezradně brečela v obýváku, „však on se vrátí. Uvědomí si, že s tou holkou to nemá smysl a ještě se nám bude omlouvat.“
Věřila jsem, že má pravdu a policii jsme nakonec nevolali. Tadeáš se po pár dnech opravdu u dveří domu objevil, ale jen s tím, že si chce odnést další věci.
Vrátit se k nám už nechtěl
„Našel jsem si práci a teď se poohlížíme po bydlení. Daří se mi fajn,“ řekl, když mu manžel otevřel.
„Prosím, vrať se domů,“ plakala jsem a prosila ho prakticky na kolenou. Trhalo mi to celé srdce, nechtěla jsem o něj přijít. Tadeáš ale odmítl.
„Ne, teď bydlím u Adély a jejích rodičů. Za půl roku mi bude osmnáct, pak chceme bydlet sami. Nebudu s vámi, když náš vztah nepodporujete. Můžu za vámi chodit, třeba občas na jídlo, ale bydlet tu už nechci.“
Musela jsem ho nechat odejít
Bylo to to nejhorší, co se mi v životě stalo. S těžkým srdcem jsem nechala Tadeáše odejít. Psala jsem mu každý den, posílala mu peníze a zvala ho na návštěvu ve víře, že se k nám vrátí. Postupně se s námi opravdu začal vídat, několikrát jsme i navštívili psychologa, ale bydlením s Adélou se změnil tolik, že jsem ho nepoznávala. Nikdy jí nepřestanu vyčítat, že mě připravila o syna.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Doporučené video
Související články
