Adéla (43): S manželem žijeme v muzeu po jeho rodičích. Odpírá mi nový nábytek i myčku

Standa je charakterní chlap. Mohu se na něj spolehnout a umí zajistit rodinu. Jenže je ovlivněn prostředím, ve kterém vyrůstal a v němž vlastně dosud žije.

Karolína (29): Můj vztah byl stabilní, ale k uzoufání nudný. Románek se zajímavým hezounem mi změnil život

Manželova rodina žije jako v devatenáctém století

Rodina mého manžela Standy ctí tradice a vybavení jejich vilky připomíná muzeum. Na zdi visí portréty členů rodu, velká plátna uctívaných předků v životní velikosti. Na podlaze jsou parkety a stěny pokryté tapetami, které vídáme na hradech. Celý dům je vybavený starožitným nábytkem. Všude jsou secesní lampičky, komody a stolky vykládané slonovinou. Jediné, co je relativně nové, je sedací souprava.

Ale samozřejmě je v designu, který se hodí k ostatnímu nábytku. Takže rustikální a kožená. Celý dům tak dýchá historií. Chybí tu čerstvý vzduch a občas cítím i zatuchlinu. Když jsme poznala Standu, byla jsem mladá a naivní. Myslela jsem si, že si časem postavíme dům nový a rodiče zůstanou bydlet v tomto skanzenu sami. Mýlila jsem se. Standa se odmítl z domu odstěhovat.

Klára (33): Po rozvodu jsem utekla do Itálie, abych si vyléčila zlomené srdce. Skončilo to dalším zklamáním

Musím si zvyknout, to je jediné řešení

A tak jsem si po svatbě zvykala na nové prostředí. Máme s manželem k dispozici plně vybavené horní patro a Standa požaduje, aby se nic neměnilo. Takže moje kuchyňská linka je z pravého dřeva, kuchyňský stůl a šest židlí pak chloubou místnosti. Totéž komody, vyřezávaná postel s nebesy a rudé zdi. Dalo mi dost práce přijmout, že v tomto prostředí budu žít.

Nejhorší je, že mě stojí neskutečné úsilí něco zmodernizovat. Nejedná se o rozsáhlé rekonstrukce, ale praktické změny. Nechtěla jsem třeba mýt nádobí ve dřezu. Rok jsem chodila za Standou a argumentovala: „Kuchyň zůstane, jen vyhodíme jednu skříňku a místo ní bude volně stojící myčka. Nic dramatického. Sakra, tak nebuď tak staromódní. V tomhle skanzenu se nedá normálně existovat.“ 

Petr (50): Opustil jsem manželku kvůli kolegyni. A teď toho velmi lituji, bývalá žena mi velmi chybí

Manžel nechává nábytek renovovat, místo aby koupil nový

Vyhrála jsem a na dlouhou dobu to byla jediná změna, co mi prošla. V domě jsme vychovali děti. I ony musely mít pokojíček ve stejném stylu a nepodařilo se jim prosadit změnu. Takže od střední školy byly radši na internátu v moderním prostředí. A já se jim nedivím. Bohužel za těch dvacet let je na našem nábytku znát, že má něco za sebou.

Místo abychom koupili nový, Standa nechává za nemalé peníze nábytek renovovat. Oprava kuchyňského stolu, který z duše nesnáším, vyšla na neskutečných třicet tisíc. Teď máme v opravě židle a jsem zvědavá, na kolik to vyjde. Manžel je skvělý, ale v tomto směru je jeho rodina zpátečnická. Ne vše, co nám zanechali předkové, se hodí do současné doby.

Další příběhy ze života →

Tomáš (36): Přál jsem si, aby manželka přestala tolik pít. Že já blázen raději nebyl zticha