Petr (50): Opustil jsem manželku kvůli kolegyni. A teď toho velmi lituji, bývalá žena mi velmi chybí

smutný, zdrcený
Zdroj: Freepik

Před pěti lety se Petr zamiloval do jiné ženy a po dvaceti letech manželství požádal o rozvod. Dnes žije s přítelkyní, ale není šťastný, zamilovanost pominula a jeho srdce se stále vrací k té, kterou kdysi opustil.

Martina Šebestová
Martina Šebestová 13. 05. 2025 10:00

S Eliškou jsme tvořili pár od vysoké školy. Byla mi velkou oporou, když jsem budoval firmu, ale i když firma zkrachovala, byla mi po boku po těžkém úraze, i v době, kdy mi umírali rodiče. Bývala mi parťákem, chvíli také kolegyní a báječnou maminkou našich dcer. Jenže po více než dvaceti letech vztahu jsem podlehl dojmu, že mi něco uniká... A přesně v té době se ve firmě zjevila Dana – atraktivní, nezávislá, energická, nepřehlédnutelná. Navíc mi snad od prvního dne dávala najevo, jak mě obdivuje. Můj dosavadní život mi najednou připadal hrozně nudný a fádní. Všechno jsem tehdy zahodil, nechal ženě dům i auto a odstěhoval se ke své lásce. Eliška to nesla samozřejmě těžce, ale scény nedělala, nemá to na rozdíl od Dany v povaze.

Dana si mě získala

S Danou bylo všechno nové a báječné. Navíc se ke mně zpočátku chovala jako k pokladu. Každý den vyvářela a pekla, vše mi nosila pod nos, oblékala si mě podle svého, podporovala mě v mých zálibách a zajímala se o vše, co zajímalo mě. A já jí to baštil!

„Jsi nejúžasnější muž, kterého jsem v životě potkala,“ opakovala mi neustále, a já si neskutečně užíval, že mě ta mladší atraktivní žena tak „žere“, že o mě tak bojuje. Eliška naopak mlčela, nepřemlouvala mě, neprosila, nedělala scény. Když jsem odcházel, řekla jen: „Petře, je to pro mě nepopsatelně těžké, milovala jsem tě. Jen chci, abys věděl, že jakmile odejdeš, už nebude cesta zpět!“

Chybí mi starý domov

Dcerám jsem bohužel vše vysvětlil tak hloupě, že se mnou rok nemluvily. Dnes s nimi mám i díky snaze bývalé ženy hezký vztah. Jsou dospělé, studují, potkáváme se. Horší je to s Danou. Žijeme spolu, ale už nám to moc neklape. Elišku, která nyní vypadá výborně, vídám náhodně – na promoci, na dvacetinách mladší dcery a podobně. Nechápu, jak je to možné, ale jde z ní ještě větší klid než kdy dřív.

„Ty ses úplně rozsvítila,“ odvážil jsem se jí říct při posledním setkání. Usmála se a nenuceně pronesla: „Díky, mám se prostě moc dobře.“ Uvědomuji si stále víc, jak mi chybí. Ne kvůli domácnosti nebo zvyku. Chybí mi její klid, její vtip, to, jak jsme si po společně prožitých letech rozuměli i beze slov. S Danou to takto nemám a mít nikdy nebudu – to vím.

Dveře jsou zamčené

Někdy se v noci vzbudím a nevím, kde jsem. Pak se otočím a uvidím spící přítelkyni. Mám pocit, že jsem si zkazil život. Elišce jsem to přiznal jen jednou, ale pochopil jsem, že už to nemám opakovat a nic na ni „zkoušet“.

„Víš, že na tebe pořád myslím?“ řekl jsem tehdy. „S tím si budeš muset nějak poradit, já ti v tom nemohu nijak pomoct,“ odpověděla nezvykle vážně. Tehdy jsem pochopil, že stojím u zamčených dveří, od nichž jsem kdysi zahodil klíč.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Topmodelka Pavlína Němcová bojovala o syna dlouhých dvanáct let: Soudu vadilo, že jsem mladá

Topmodelka Pavlína Němcová bojovala o syna dlouhých dvanáct let: Soudu vadilo, že jsem mladá

Související články

Další články