Facebook
Instagram
Žofie chodí do práce a vzhledem k věku se už často cítí unavená. Navíc se stará o nemohoucí rodiče. Jezdí k nim hned po práci, aby jim zajistila potřebnou péči. Žofie je i milující babička, ale poslední měsíce nemá ani jeden den na odpočinek. Když se nestará o rodiče, hlídá vnoučata.
Dlouhověkost je fenoménem dnešní doby. Jenže mnohdy jsou staří rodiče nesamostatní a starají se o ně šedesátileté děti, které ještě chodí do práce. Tuto situaci na vlastní kůži zažívám i já.
S manželem jsme pořád v jednom kole
Z práce každý den letím k rodičům. Naštěstí bydlí kousek od místa, kde pracuji. Cestou nakoupím, rychle jim poklidím a připravím večeři. Přes den k nim jezdí paní z domácí péče a pomůže jim s obědem a zajistí hygienu. Své rodiče miluji, a dokud to bude možné, budu se o ně starat, aby mohli zůstat v domácím prostředí. Jenže tato pomoc se odráží na mém zdraví i manželství.
S manželem Ladislavem na sebe nemáme vůbec čas. On jezdí pomáhat své mamince, a když je doma, má plno práce na zahradě. I já když jsem doma, jsem v jednom kole. Jsme rádi, když večer vedle sebe usedneme k televizi. A mnohdy si oba u filmu zdřímneme. Tak utahaní jsme. Můj bratr se odstěhoval do zahraničí, a tak je veškerá pomoc rodičům na mně. To Ladislav je na tom lépe, se sestrou se v péči o maminku spravedlivě střídají.
Víkend patří pro změnu vnoučatům
O víkendu se o rodiče postarám hned ráno. Potom si dáváme s Ladislavem kávu a tipujeme, v kolik hodin zavolá snacha, že by přijela s vnoučaty na návštěvu. Syn s manželkou se rozhodli, že si postaví dům. Syn tráví víkendy na stavbě a snacha se poslední měsíce naučila jezdit k nám na návštěvu. Před dvanáctou zvoní telefon: "Ahoj, maminko, můžu přijet s dětmi na zahradu? Abychom nebyli zavření v paneláku?"
Takže se s Ladislavem na sebe usmějeme a nemusíme ani mluvit. Program na odpoledne máme jasný. Snacha si s námi dá kávu a pak nám oznámí, že je nevyspalá a unavená. Zvedne se a jde si na tři hodinky lehnout. My si s manželem zatím hrajeme s dětmi. Když si snacha odpočine, dají si u nás s dětmi ještě večeři, vykoupe je u nás s tím, že doma je jen uloží spící do postýlek.
Manžel už toho má dost, já nechci přijít o vnoučata
S manželem vedeme spory ohledně situace v naší rodině. Láďa si myslí, že to snacha přehání. Dle manžela by měla přijet na návštěvu odpoledne a třeba za tři hodiny odjet. Nebo by mělo být na nás, jako prarodičích, abychom určovali čas setkání. Až budou vnoučata větší, rád si je vezme na delší čas a třeba i na dovolenou. Ale teď, když jim jsou dva a čtyři roky, je péče o ně náročná a snašino chování vidí manžel negativně.
Já tak striktní nejsem, ale jsem unavená a mrzí mě, že snacha vidí jen svou únavu a ignoruje to, že se staráme ještě o staré rodiče. Vůbec ji nezajímá, kdy odpočíváme my. Nebo zda máme nějaký čas na relax. Bohužel nemám sílu snachu odmítnout, když zatelefonuje, že přijede s dětmi. Uvědomuji si, že čas letí a za chvíli o nás vnoučata nebudou stát. Jenže kde mám brát na vše energii? A to nemluvím o tom, že nám mladí s ničím nepomohou a vše si musíme s manželem zajistit sami. Když na to nestačíme, musíme si pomoc zaplatit. Často se cítíme jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Pomoc od nás žádají dvě generace.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
