Facebook
Instagram
Agátina babička zemřela dřív, než její vnučka stihla dospět. Na nedávné desetileté výročí jejího skonu měla Agáta zvláštní sen. Setkala se s babičkou u moře, které si nebožka tolik přála spatřit. Koupaly se spolu a když se Agáta ráno probudila, měla pocit, že ji šálí smysly. Vše totiž nasvědčovalo tomu, že to nebyl jen sen.
Když mi bylo deset let, zemřela mi babička Karla. Byl to ten nejhodnější člověk, kterého jsem kdy poznala. Karla měla jeden velký sen. Toužila podívat se k moři. To se jí nakonec splnilo. I když až po smrti…
Babiččin odchod jsem nesla těžce
Dodnes mám živě v paměti, jak babičce sedím každou návštěvu na klíně a listujeme knížkou. Ona ukazuje prstem na moře, které si tolik přála spatřit. ,,Jednoho dne se tam spolu podíváme,“ říkávala nadšeně. Byl to její velký sen, který si nakonec za zvláštních okolností splnila. Když babička Karla náhle zemřela, bylo mi deset let.
Nepochopila jsem, proč je život tak nespravedlivý a vzal mi milovaného člověka. Maminka mě utěšovala, že to tak chtěl ten nahoře. Byla přesvědčená, že to tak má být. Já to tak lehce nepřijala. Velmi rychle jsem začala pociťovat, jak mi babička chybí. Pokaždé jsem usínala s tím, že chci, aby se mi o ní alespoň zdálo.
Roky plynuly a já se prodírala životem. Někdy jsem měla pocit, že je babička někde poblíž, třeba když jsem nemohla něco najít. Stačilo, abych na pomyslela na babičku a věc se zčistajasna objevila.
S babičkou jsme se po deseti letech setkaly ve snu
S maminkou jsme o babičce často mluvily. Pomáhalo mi to smířit se s jejím odchodem. Nedávno jsme si připomněli desáté výročí její smrti. Ten den jsme se s maminkou sešly a uctily babiččinu památku. Zapálily svíčky a s láskou zavzpomínaly na zážitky s ní spojené. Když jsem se odebrala domů, měla jsem babičky plnou hlavu.
Znavená jsem ulehla do postele a vydala se do říše snů. Poprvé od babiččiny smrti jsme se společně setkaly v mém snu. Seděly jsme na pláži a nohy nám omývalo studené moře. Babička spokojeně nasávala atmosféru. ,,Tak přece jen jsem se dočkala,“ chytla mě za ruku. ,,Moře je vážně krásné. Pojď si zaplavat,“ vyzvala mě.
Společně jsme plavaly mezi vlnami a užívaly si blažené chvíle. ,,Na tohle setkání jsem čekala dlouhých deset let. Děkuji ti za něj,“ prohlásila babička a zmizela ve vlnách. V tu ránu jsem se probudila. Byla jsem unavená, jako bych hodinu plavala. Sáhla jsem si na kůži a měla na ní jemnou bílou krustičku. Intuitivně jsem si ruku olízla. Byla slaná…
Babička si splnila dlouholeté přání
Tu noc už jsem neusnula a řešila, co to všechno mělo znamenat. Rozhodla jsem se o svém zážitku pomlčet. Tušila jsem, že by mi stejně nikdo nevěřil. O měsíc později, když jsem uklízela knihovnu, na mě vypadl starý pohled. Bylo na něm moře a část pláže. To místo mi přišlo známé. Tam jsme přece byly oné noci s babičkou!
To už nepovažuji za náhodu. I když vím, že to byl jen sen, jeho význam je mnohem hlubší, než si myslím. Babička si přišla splnit svoje dlouholeté přání a vzala mě s sebou. Věřím, že jsou takové věci možné. Koneckonců, zažila jsem to na vlastní kůži.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
